I když by se člověk měl radši koukat jen dopředu a dávat si stále nové a smělé cíle..prý,tak je někdy naopak milé a příjemné ohlédnout se zpět a trochu zavzpomínat.Fotografie je sice ze SeniorTour Bernina 2007,ale jako dokreslení názvu článku,je myslím víc než vhodná.
Když navážu na předešlý bilanční článek týmového kolegy Tonyho,který hodnotí svoji cyklosezonu 2008 většinou po vlastech českých,tak já spíš zhodnotím naše kilometry zahraniční.Když jsem tenkrát po revoluci začínal jezdit sám na výlety cyklistické do Alp a Dolomit,samota a osamělost na cestách mi nevadila,spíš naopak.Spoléhal jsem se sám na sebe,spokojený s tím,že vše co člověk potřebuje k přežití veze v brašnách na kole,naplněn nenasytnou touhou vidět něco nového,neznámého,co se skrývá za dalším neznámým údolím,za dalším nekonečným stoupáním.Každý den dobrodružné noclehy v často pitoreskních a nezvyklých místech,extrémy ve střídajícím se počasí,terénní a krajinné různorodosti.Večer ač tvrdě unaven,člověk nemohl usnout po přemíře zážitků a vjemů,každý kilometr si člověk zas a zas přehrává v hlavě...Zážitků plno,ale člověk se o ně nemůže hned podělit,po příjezdu pár fotek a pár stránek v deníku nenahradí společné sdílení.V roce 2000 jsem měl šťastnou ruku a vyjel poprvé společně s Karlem na SeniorTour Dolomity 2000 a o 2 roky později se vykrystalizovala stálá společná sestava týmu i s Tonym na SeniorTour Sella 2002.Trochu se tím změnila počáteční filozofie mého cestování,už se nespalo potajmu po senících a opuštěných drážních domcích kolem trati,nebo jen tak pod hvězdičkami např.,ale začalo se jezdit od kempu do kempu,případně se vyráželo na hvězdicové výlety.Člověk ráno vyjel a držela ho jistota,že ví,kam musí večer dojet,aby měl kde složit hlavu a případně si ji i umýt.Přece jenom se člověk už musí chovat úměrně svému věku a době,dnes už přece není problém tyto služby normálně využívat.To,co se ale za těch deset let nezměnilo,je společné nadšení,jistota cyklistické party,humor i dřina na cestách,touha zase vyjet..S léty se vracíme na známá místa,střídáme okruhy a silnice,odškrtáváme si projetá passa a vzpomínáme.Všichni jezdíme celý rok,sami i spolu na menší akce,vídáme se skoro denně v zaměstnání,ale už od jara se těšíme na tradiční zářijový SeniorTour 200???
Hm,tak to mělo být krátké zhodnocení minulé sezony a nakonec se to protáhlo na celé naše devítileté putování.Ale to snad to tak moc nevadilo,ne?
Komentáře
Okomentovat