3:25:07..08..09...3h:25min:10sec a CÍL !

Věnec vavřínový střídá opět červená čepice...


Přinášíme slíbený rozhovor s účastníkem XXIV.ročníku Maratona di Roma,naším kolegou a členem týmu,Petrem"Houbou"Bílým.Když jsem ráno čekal po noční na kolegy z denní směny,tak jsem věděl,že mne Houba střídá a v duchu jsem si i pár otázek připravil,ale nakonec bylo málo času i klidu.Houba sundal vavřínový věnec rekordmana,nasadil červenou čepici a jelo se dál.Vlaky nečekají..Pro ty,kdo si chtějí přiblížit atmosféru závodu i obrazem,nejenom zkušenostmi přímého účastníka,je zde oficiální video pořadatelů.Kamery sledovaly závodníky po celé trati a proto můžeme na několika zajímavých místech vidět i našeho reprezentanta se startovním číslem 6668 .Vpravo vedle obrazovky videa máte na výběr z několika atraktivních míst závodu.Osobně doporučuji tři pointy:Largo di Torre Argentina/Houba celý v černém,pěstičky na prsou,proběhne vlevo vedle bariéry přibližně v polovině šotu/,u Colossea již bezpečně poznáte jeho ekonomický běžecký styl a v odkazu Finish velice pomůže příznivé identifikaci srovnání Houbova času 3:25:10h s průběžnou oficiální časomírou nad hlavami dobíhajících borců.Úsporné vítězné gesto jen dokumentuje skromnost tohoto nadějného běžce,cyklisty a lyžaře a o to více zvyšuje hrdost celého našeho týmu.
Propagujeme železnici,jsme nádražáci,ale myslím,že se na Tvém osobním rekordu příznivě projevila "konkurenční"přeprava do místa závodu.Vím,že jsi do Říma použil leteckou přepravu a k závodu samotnému nastupoval relativně odpočatý.Mám pravdu?
Samozřejmě rychlý přesun vzduchem byl pohodlný,ale další důvod volby letadla
bylo to,že moje kamarádka Ivana,která mne na cestě doprovázela,nemá s dráhou
nic společného.A tak vlastně letadlo vyšlo jako jediná možná volba-nejrychlejší
a vlastně i nejlevnější...
I když mne jako ekologicky smýšlejícího člověka trochu mrzí ten velký rozmach
létání,protože ceny jsou tak nízko,že spousta lidí zbytečně "skáče" z místa
na místo na 2 dny a neuvědomuje si to ohromné znečištění,které způsobují
naší matičce Zemi.Ale to by bylo na jiný rozhovor....
Nejsi žádný sportovní nováček,ale co nervozita na startu?Nebo to z Tebe spadlo,když se těch 13 000 běžců kolem dalo do pohybu?
Já si těch posledních pár minut před startem vůbec neužívám,nejradši přijdu
na start na poslední chvíli a startuji mezi posledními.
Tady v Římě jsem se dostal dle času z maratonu v Praze 2007 do třetí vlny
ze čtyř.Takže tím jsem musel vstoupit do vřavy-4000 lidí přede mnou a 8000
za mnou....
Tohle byl můj druhý maraton v životě a tak jsem koukal.Ráno bylo jen 5°C
a váhal jsem s oblečením.
Borci kolem mne to řešili takto:trenky,nátělník a přes to nějakou hřející
folii nebo staré věci,které těsně před startem sundali a posledních pár minut
vše přebytečné létalo vzduchem-stovky triček,bund...
Já přišel na start už v závodním a zima mi nebyla-připadal jsem si jako v
kotli na rockovém koncertě.Ta spousta těl na malém prostoru vydávala dostatek
tepla...
A celou dobu jsem se těšil,až to konečně začne,protože to předstartovní napětí
moc nemusím..
Co závod samotný?V esemesce po závodě jsem cítil zdravé uspokojení z výkonu.Napomohlo tomu i to,že krize vlastně přišla až cca 8km před cílem?
Závod byl po všech stránkách vydařený,opravdu velká spokojenost.Z počátku
jsem se bál toho velkého "balíku",ale už na 3.kilometru se dalo běžet podle
svého a žádnou kolizi jsem neměl.Moje taktika byla jednoduchá-běžet každý
km za 4:50 a nenechat se strhnout davem k vyššímu tempu.podle mezičasů,které
byly každých 5 km,jsem se pohyboval mezi 4:40 až 4:47 na km,takže malinko
rychleji,než bych asi měl.30km v pohodě,cítil jsem,že bych mohl běžet rychleji.Půlmaraton
za 1:41,pohoda.Ale od 33. km jsem začal pomalu tuhnout a počítal,kolik minut
to ještě mi chybí do cíle.Posledních 5 km bylo na morálku,proletlo mi hlavou
bezpočet myšlenek,3 měsíce cílené přípravy a že to nesmím vzdát a vydržet
to.
Nakonec to dopadlo a doběhl jsem to pro mne ve vynikajícím čase.Takže opravdu
pocit dobře odvedené práce.
Další rozhovor připravuji se Zdeňkem"Černochem"po návratu z jarního cyklistického soustředění ve Španělsku.Jeho se budu muset spíše zeptat:.."co je za Tebou?",vzhledem k jeho již najetým jarním kilometrům,ale my kola teprve ometáme od zimních pavučin.Takže..co Tě čeká a nemine?
Já na kole neseděl od konce října,takže až se trochu oteplí,vrhnu se na
něj...A zase to bude bolet,však to znáš-zadek,záda,protivítr....
Ale už se moc těším.Letos nic neplánuji,nechám tomu volný průběch.Když bude
čas a najezdím dost km,tak nevylučuji nějaký závod,ale není to priorita.Spíš
si to chci užívat.Děti rostou,nejstarší Terezka už jezdí bez koleček,prostřední
Fanda to zkouší..tak moje výlety se budou ubírat i tímto směrem-10 km v Polabí
s rodinkou,hlavně si to užít.
Ale dřímá ve mě závodnické srdce,však víš.Takže možná v září na Šumavě?!Ale
to je ještě daleko.Uvidíme.
Ještě jednou blahopřeji,držím palce a díky za rozhovor.


......03:24:50..51..52..53..54..55..56..57..58..59..03:25:00..01..02..03..04..05..06..07..08..09..03h:25min:10sec !!!

Komentáře

  1. Pěkné interview. Žádná senzace, přesné formulace, obsahově výborné. Veřejnoprávní média už zvoní u dveří!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkné a k věci na obou stranách rozhovoru.

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Dík.Škoda,že nevyšel rozhovor s Černochem.S Houbou naopak spolupráce příkladná a podnětná.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat