Ti mladí už dneska nic nevydrží...
Dva dny zpátky jsem si dali po práci sraz s Dusičem,který teď zdobí peróny v Uhříněvsi.Po roce vyplněném jen maily a esemeskami hodnotícími aktuální rodinné,pracovní a sportovní události roku,jsme se sešli na půl cestě v naší oblíbené hospůdce. Dvě hodinky s bývalým vysočanským kolegou,kterého jsem vytáhnul na jeho první dvoutisícovku/Passo Fedaia 2054m./ při SeniorTour Marmolada 2003 ,vyplněné vzpomínáním,smíchem a chozením na onu místůstku utekly jako nic.Domů k babi jsem došel v pohodě,Dus si ve starým panťáku do Benešova užil svoje.Zimnice,teplota 39° a taxík domů se Štěpánkou za volantem.Moje vstávání po šesti Birellech na další denní nic moc,ale opět jsem si potvrdil,že stojí za to udržovat stará přátelství při životě a najít si čas.Doufám,že si to stále myslí i Dusiiiiič!Tak teď nevím,začíná mě nějak bolet v krku...
Komentáře
Okomentovat