Pomalu obracíme příď k domovu...
7.9.2009
Pomalu se přesouváme blíž a blíž k Bastii.Dnes natěžko přesun Porto-Calvi a nocleh někde v kempu,kam dojedem.Nejdřív si trochu mákneme,když vyjíždíme vzhůru z Porta přímořskou silnicí na Col de la Croix.Až do Galérie je to nádherná podívaná i nádherná silnice.Před Galérií se silnice dělí:vpravo nová silnice do Calvi kolem letiště,vlevo stále stará D 81 podél moře,ale příšerný asfalt až do Calvi.to jsme ale tehdy nevěděli,navíc nás odrazoval možný provoz kolem letiště,tak jsme volili přímořskou variantu.V rodišti Kryštofa Kolumba velký provoz na přístavním bulváru,nakupujeme jen pár potravin a v houstnoucím provozu ujíždíme za město,do kempu v městečku Lumio.Je to 6km,ale byl to vrchol dnešního utrpení-provoz,silnice stoupala a klesala v táhlých rovinách,protivítr a vedro,únava…Kemp v Lumiu pamatuje určitě lepší časy,platíme předem za jednu noc a stavíme stany.Jsem vodrbanej,nejdou zatlouct kolíky,jeden schopný záchod,zase jen studená voda.Naštěstí je kemp skoro prázdný.V noci opět teplo,ostatně jako všechny noci zde…nostalgicky vzpomínám na staré,dobré Dolomity,kdy jsem v noci oblékal veškerý oděvní arzenál a stejně klepal kosu.V hluboké noci u nedalekého bazénu hlučná zábava místních výrostků a pár toulavých koček.Na kole 96km.
8.9.2009
Ráno vyrážíme na další přesun Lumio-I'll de Rousse-Belgodére-Ponte Leccia a plánujeme nocovat v kempu za vesnicí Morosaglia v kraji Castagniccia.Ještě v kempu havaruje s naloženým kolem Karel.Chtěl si zkrátit cestu k výjezdu a v mírném sjezdu to položil na bok.Hrozila totiž srážka se zaparkovaným autem a tak volil kontrolovaný pád.Něco se odřelo,něco se natrhlo,ale naštěstí jen ušpinilo.Kárl už byl namazaný Saharou na cestu a teď se naˇnalepila veškerá špína a prach,což znamenalo nové koupání a jisté mírné zdržení.Cesta podél pobřeží přes L'll de Rousse nebyla moc zajímavá,tak jsem se těšil do Lozari,kde máme sjet z hlavní na N 197 na Belgodére.Výjezd panoramatickou silnicí od Ponte L.už máme za sebou v jednom z minulých výletů,ale stoupání od moře z druhé strany neznáme.Před Lozari registrujeme vpravo odbočující D 113 se směrovkou Belgodére.Není to ještě ta naše plánovaná,ale po krátké úvaze odbočujeme.A udělali jsme dobře…krásná silnička stoupající do hor,minimální provoz,krásné výhledy.V poslední fázi pod Belgodére silnice kopíruje i část úzkokolejky do Calvi.Z Belgodére ještě nekonečné stoupání serpentinami na vrcholové partie nad vesnicí Palasca,kde jsme se těšili krásným výhledům-na jedné straně moře a pobřeží kolem I'll de Rousse a na straně druhé hluboká údolí kraje Balagne.Mám krizi,na vrchol dojíždím poslední,kluci čekají a Karel dělá z nudy kliky.Teď nás těší to,že až do Ponte L.nás čeká známý,26km sjezd dobrou silnicí podél říčky Navaccia až do Ponte.Cestou Vlk defekt předního kola,jeho domestik Tony bleskem opravil.Do Ponte dojíždíme opět ve žhnoucím odpoledni a to nás ještě čeká horských 14km do Morosaglie,kde máme vymyšlený dnešní kemp.Rychlý nákup a z kulaťáku po vedlejší D 71 stoupáme do hor.Cesta krásná,ale po celodenní dřině velice náročná.Po pár kilometrech zjišťuji defekt zadního kola,bagáž dolů,oprava a pokračuji dál.Za chvíli znovu!Už se mi nechce opakovat celou proceduru,jsem nějaký smířený s osudem a tak v teplém,postupujícím podvečeru od 68 do 77km/!/tlačím kolo vzhůru,v naději,že se kemp objeví co nevidět.V Morosaglii na mne parta čeká,Karel dělá kliky.Dočkáme se ale nepříjemného překvapení..místní v baru u silničky nikdy o žádném kempu neslyšeli.No,to je tedy paráda!Údaje z mapy tedy nesouhlasí.Sice poprvé za našeho pobytu na ostrově,ale zrovna v tom nejnevhodnějším okamžiku.Stmívá se,ve skoro tisíci metrech to pěkně fouká a vlhké dresy studí.Někdo z místních se rozpomíná,že asi 3km dále prý kdysi nějaké tábořiště bylo,ale věř jim,když tihle lokální patrioti ve hlubokém vnitrozemí znají většinou jen své údolí a bratrance na protější stráni.To už ale pěšky nepůjdu.S Karlovou pomocí ještě jednou přezouvám kolo a pokračujeme dál.Kemp žádný nenalézáme,jen malý osamělý komplex stavení se zašlou ceduli s nápisem Muséé-Camping,historickým kočárem na dvoře,vše zjevně bez života.Když ale obcházíme stavení a hledáme vhodné místo k bivaku,tak se na nás vyřítí tři neuvázaní psi.Tak úplně bez života to tu není..Psi po chvíli odběhli,my se taky uklidnili,dál už se nepojede.Už je skoro tma,dál silnice prudce klesá,strmé stráně,podle mapy jediný kemp už na pobřeží je desítky km daleko-nastává nouzové řešení.Méně odolní jedinci/Tony +Vlk/staví opodál stan,Dolomity zocelení Senioři/já+Karlík/rozdělávají ležení na ploché střeše stavení pod rozložitými javory.
Potmě večeřím olejovky,půlku bagetky a malé plechovkové pivo..božská krmě!Karel spí na nafukovačce,já bez na dřevěné lavičce.Už se těším do spacáku,modlím se,aby nepršelo a nebyla zima.S hygienou to v pozdním večeru bude na štíru,je tu sice kohoutek s tekoucí vodou,ale nechceme provokovat pobíhající psy.Ležím zabalený do spacáku,vítr duje,lavička mne tlačí do zad,půl metru nad hlavou se ve větru houpá rozložitá koruna obrovského javoru.Usínám,trochu s obavami,co bude do rána.V půl druhé se probouzím,vítr ustal,svítí měsíc,úplné ticho..jen Karel dofukuje matračku.V noci mi není zima,jsem jen dost otlačený na kyčlích,když se otočím a ležím na boku.Na kole 86km.
9.9.2009
Snídám v 7hod,zabalený ve spacáku,dojídám zbytek bagety a dva jogurty.Mladší část týmu si stěžuje na noční dorážení vyhladovělých psů a na ranní bekání stáda ovcí za dřevěnou ohradou.Ráno jsem přešel po střeše a nafotil stojící stan.Byl to legrační pohled.Když kluci v noční tmě stan stavěli,tak rozhodujícím kritériem pro výběr místa noclehu byla trochu rovnější plocha a ne moc nápadná poloha.V ranním světle vidím stan postavený půl metru před dřevěným plůtkem pastviny a za ním seřazených 30 bečících ovcí,kteří vyšli na pastvu a koukají,kde se tam přes noc vzala ta podivná,namodralá bublina. V klidu sjíždíme dolů,je zima a jsme poprvé v dlouhých kalhotách.V Piedicroce,na sluncem ozářeném.liduprázdném náměstíčku užíváme poprvé tepla a sluníčka.Kluci vaří kávičku,nikde ani noha,jen pes hoteliéra odnaproti je zvědavý a chodí se nechat podrbat.Stále sjíždíme dolů a dolů.Serpentiny,náhorní plošiny,liduprázdné vesničky,daleké výhledy.Nemluvíme,nešlapeme,necháváme se vozit,každý sám se svými myšlenkami.Před Cervione už vidíme moře,kolem kterého už pojedeme až do Bastie.Přijíždíme do Prunete,hledáme kemp.Kemp Kalimero je nehezký,pod starými,hustými olivovníky stinný,ale ubytováváme se.Jsem nedospalý,půl hodiny dospávám,nechce se mi nic dělat.Jdu se umýt,kluci jdou shánět bagety,já dopisuju deník.Večeře,víno a povídání.Chce se mi spát.Na kole 56km.
10.9.2009
Večer kupodivu jako první bouchnul Vlk,Tony nemohl usnout,tak jsme ještě před stanem povídali.V noci nás vzbudila blížící se bouřka,kluci sundavali prádlo ze šňůr,já byl v klidu,boty jsem měl v igelitu a šnůře jen ručník.Vše ostatní uschlo,než jsem šel spát.Moc jsem se nevyspal,pořád jsem si přehrával včerejší den a často se budil.Ráno jsem kupodivu vstal jako první a šel do umývárny.Trochu jsem pobalil věci a kluci začali vstávat.Dnes poslední přesun před odjezdem z Bastie.Musíme si protrpět 26km pobřežní silnice N 193 z Prunete do Casamozzy,kde zahneme vpravo kolem letiště Bastia-Poretta na pobřežní kosu,kde budeme mít na výběr z několika kempů,kde strávíme poslední dvě noci.Přesun po hlavní proběhl celkem v pohodě,je zde menší odstavný pruh,jen v městečkách chybí a tak trochu kolony a nervy.Pár km jedeme i s jednou dvojicí z našeho autobusu,která se taky vrací do Bastie,ale trajektem pojedou již zítra,protože mají ještě naplánovaný výlet do Pisy a pak s námi normálně autokarem domů.Z hlavní odbočujeme a děláme si menší zajížďku na letiště Bastia-Poretta.Chci se vyfotit u pamětní desky posledního letu de Saint Exupéryho,který z toho letiště odletěl v červenci 1944 a zmizel neznámo kde.
Naše cesta se tady taky symbolicky završila,čeká nás jen pár km po pobřežní kose mezi mořem po pravé straně,a jezerem Biguglia po straně levé a hledání posledního kempu naší cesty,který leží asi 12km od přístavu.Nalézáme pěkný kemp San Damiano,registrace,místo taky pěkné,i když je tábořiště plné.Praní svršků,abychom v autobusu nezpůsobili pozdvižení a konečně koupel v moři.Pláž čistá,poloprázdná,moře teplé.Na dosah ruky,v zapadajícím slunci Bastia a přistávající trajekty,prostě skoro romantika.Večerní rituály končící večeří a degustací místních vín.Kemp se plní i přes pokročilou večerní hodinu a když dopisuju tuto stránku,tak vedle nás přistává"dvouvteřinový" stan Quetchua a zabírá poslední volné místo.Jsem u stanu sám,kluci si šli oživit francouštinu při promítání Milionáře v místního baru.Zítra volný den,tak uvidíme.Ememeska Dusičovi,vyčistit zuby a spát.Mám nostalgickou náladu,což znamená,že něco napíšu,koukám do tmy a přemýšlím o minulých dnech.Něco končí…Na kole 56km.
11.9.2009
Poslední den pobytu v kempu,přespání a zítra odjezd trajektem do Livorna.Plánujeme krátký výlet do Bastie,zjistit zítřejší trasu,aby nás nic nepřekvapilo a pak odpoledne volná zábava.Odjíždíme po desáté hodině.Silnice je vedlejší a navíc má pruh pro cyklisty,tak se nám jede pohodlně.Po levé straně máme jezero Biguglia,které odděluje naší silnici a pláže od hlavního tahu na a z Bastie.Po pár km se na hlavní stejně napojujeme a v houstnoucím provozu to valíme do Bastie.Zjišťuji ucházející přední gumu a tak posléze rezignuji…ještě před vjezdem do města to na kruhovém objezdu obracím a vracím se do kempu.Kluci pokračují dále a díky tomu získáváme cenné dopravní informace pro zítřejší vjezd do města.Na dalším kruh.objezdu totiž pokračují proudem se směrovkou"Přístav",ale ten bohužel pokračuje podmořským tunelem se zákazem pro cyklisty.Zítra musíme tento směr ignorovat a pokračovat přes město a přijet k přístavu z jiné strany.Kluci tedy museli poponést kola po schodech k St.Croix a pokračovat v jízdě Starým městem k přístavu.Já se tedy vrátil do kempu,nafouknul pořádně přední kolo a čekal,co to do večera udělá.Nechtělo se mi začínat s opravou zbytečně.Koupil jsem si bagetku a zeleninu k večeři a strávil příjemné tří hodinky na pláži.Kluci přijeli před večeří,ještě jsme se na pláži potkali.Nejdřív přišel Karlík,vše mi povyprávěl.Tony byl příjemně překvapen Starým městem,bylo prý se stále na co koukat.Večer pak klasika:večeře,degustace místních vín a průběžné hodnocení výpravy.Na kole asi 25km.
12.9.2009
Ráno vstáváme v klidu,ještě stačím při holení dobít mobil a pak pomalá snídaně.Při následném balení zjišťuje Karel,že má opět prázdné zadní kolo,což znamená půlhodinka na opravu.Nechci být poslední den rejpavý,ale Karlík tomu tak trochu zavdává příčinu sám..na všechny nutné pochůzky povinnosti kolem života v kempu používá kolo tzn.ráno pro bagetku do krámu u recepce,rychle do sprchy a oholit,po návratu radostně zjišťuje,že si nepřivezl vodu na vaření,tak šup zpátky.Po snídani zase helmu a ujíždí umýt nádobí,nebo s úsměvem odveze odpadky.To,co Kárl najede po kempech,to Vlk najede za celý rok v Čechách.A propos Vlk…ten se pomalu stává plnohodnotným Seniorem našeho týmu..ještě jednou,dvakrát SeniorTour a dám jeho podobiznu na naše stránky.A těšte se na jeho fotky z letošní akce,budou ozdobou naší Galerie!Platíme v recepci a odjíždíme.Zvládáme houstnoucí provoz před městem,vynecháváme tunel a projíždíme zajímavým Starým městem.Poslední nákup na cestu a jsme na promenádě před přístavem.
Na lavičkách se převlékáme do civilu a jdeme na molo.Nakládka už začala,tak předjíždíme frontu,necháváme si skenovat jízdenku a jsme v břichu lodě.Aut je tu teprve pár,tak si rychle přivazujeme kola a jdeme na palubu,abychom si zabrali včas dobrá místa na cestu.Lehátka k zábradlí,nohy nahoru a čekáme na odjezd,který se zase trochu zpožďuje.Dnes necouváme zádí z přístavu,ale vyjíždíme s pomocí lodivoda a míříme na širé moře.Dvě hodiny plavby se v mírném větru opalujeme,ale pak loď trochu mění kurs a jsme ve stínu. Rázem je nám zima a vítr přináší co chvíli jemnou spršku od přídě.Skládáme lehátka a jdeme na vrchní palubu,kde to sice více fouká,ale taky více hřeje.Je zde o hodně více pasažérů,různě to polehává po karimatkách a lehátkách.Někdo si krátí cestu četbou ve stínu,někdo spí,děti pobíhají a motory neúnavně hučí.Jsme s Karlem na sluníčku,dopisuju deník a občas pozoruji ostatní.Na moře moc nevidím,jsme přímo uprostřed paluby,ale zato mám krásný výhled na modročerný komín v barvách Corsica Ferries.Je krátce po páté hodině,v Livornu máme být v půl šesté,ale z Bastie jsme nabrali cca 20min,tak uvidíme,jak se kapitán popasuje se silným protivětrem a pobřežními mělčinami v Livornu.Na odjezd autobusu si ještě počkáme,máme odjet ve 21hod.V půl šesté se zvedáme a na přídi pozorujeme s hloučkem zvědavců přistávací manévry.Těsně před přistáním scházíme úzkým schodištěm do podpalubí a hledáme kola.Kola nalézáme v pořádku,bagáž též.Řada vozů se za chvíli dala do pohybu,vykládka začala.Využíváme mezery v řadě vozů a vyjíždíme taky.Je příjemné být opět na pevné zemi a na čerstvém vzduchu.Máme opřená kola o zeď přístavního terminálu a pozorujeme vylodění..do naší "menší"lodě se vejde 150 aut,ale na všechna čekat nebudeme.Jdeme si raději obhlédnout místo odjezdu autokaru.Oranžová BOVA s vlekem je už na místě a my jsme potěšeni,jak nám zatím zpáteční cesta domů dobře vychází.Pomalu se schází osazenstvo-někdo už je na pevnině od včerejška a udělal si výlet do nedaleké Pisy,někdo přijel s námi,další přijíždí trajektem fy.Moby v 19hod.Řidiči ještě odpočívají,ale v 19hod začíná pomalu nakládka odstrojených kol do přívěsu a bagáže do zavazadlových prostor.Nezapomenout vyndat trochu jídla a pití na cestu a nějaké teplejší oblečení na noční přejezd Alp.Odjíždíme ve 21hod,nikdo nechybí.Máme s Karlem strategická místa hned za řidičem,dobře vidím na cestu a můžu pozorovat i zapnutou satelitní navigaci.Už se těším na ráno,noc bude dlouhá a nepohodlná.Pár zastávek,něco prospím,bolí kolena a záda.Vzbouzím se kolem šesté a už vydržím vzhůru,protože je už světlo a dá se pozorovat krajina a okolí,cesta hned lépe utíká.Po jedenácté poslední zastávka Mikulov a pospícháme do Brna.Před Brnem byl náš autobus zastaven vozidlem celní správy,odstaven na parkovišti a řidiči podrobeni výslechu a následné pokutě,protože dálniční systém Kapsch zjistil nesrovnalosti v nastavení údajů počtu náprav našeho přívěsu a tudíž došlo ke krácení povinných poplatků.Do Brna dojíždíme stejně s náskokem a dobrou náladou.Opět vykládka,loučení a pokračovat budeme domů vlakem.Já na Plzeň,kluci na Prahu.V tom zmatku před odjezdem se stačím rozloučit jen s Karlem,ostatní asi pospíchají na brzký odjezd.Čekám asi hodinu na svůj vlak a když teď dopisuji deník,tak jsem už asi tři hodiny na cestě.Budu už končit se psaním,jako bude za pár hodin končit i moje cesta domů.
Na stránky deníku už přibudou jen kurzívou poznámky Tonyho a Vlka z jejich výletu úzkokolejkou do Ajaccia a z výletu lodí z Porta do přírodní rezervace Scandola/…jsem zvědavý,kdy mi to dodají,abych to mohl dát na stránky/Na podrobné hodnocení je ještě asi brzy,vše mám slité v jeden barevný a voňavý vjem.Zážitků mnoho a mnoho…úpal i úžeh,infarkt ve strašných kopcích,vyrážka ze sluníčka,alergie z přecpání se fíky u silnic,málem pokousání divokými prasaty při přejezdu nejvyššího silničního sedla Korsiky,Col de Vergio.Vůně starých vinohradů a chuť místních vín,ranní nakupování teplé bagety na cestách,koupání v kamenných tůních pod starými janovskými mosty,učební lekce petangue od 10ti letého mistra ve vesničce Ota nad Portem-ve stínu místního kostela pod rozložitými kaštany,pomalá smrt při 9km tlačení naloženého kola serpentinami do Morosaglie,naopak nekonečné sjezdy do údolí,horské vesničky se 13 obyvateli,vyschlými studánkami a zarostlými hroby rytířů Čestné legie.Prostřílené cedule a barevné nábojnice podél cest,v horách troubení aut před zatáčkou,omamná vůně macchie a její trny v našich duších,sluncem vybělené okenice v kamenných uličkách,padesátileté kvetoucí opuncie,šišky velké tak,že se nevejdou do ešusu…moře,hory,lidé.
Bastia/Plzeň 2009
Kompletní fotodokumentace se zpracovává a objeví se za pár dnů v Galerii!
Komentáře
Okomentovat