Severní vítr je krutý

Nebe,peklo ráj na běžkách...

---

Když mi Martin a Tony líčili zážitky z pátečního běžkařského výletu do Krkonoš,tak se vhodná doprovodná písnička nabídla sama.Původně jsem chtěl vložit Vivaldiho Čtvero ročních období,abych trochu přiblížil působení všech přírodních sil tj.sněhu,větru,vody a slunce na naše borce během výletu,ale jednak mám Uhlířovu hitovku rád a navíc,až uvidíte na fotce z Vosecké boudy výsledek působení severního větru na myslivny mých kolegů,tak budete s mým výběrem hudby souhlasit.Trasa výletu se začala odvíjet v Rokytnici n/J,pokračovala lanovkou na Lysou horu,kde borci již z lyžemi na nohou a s přírodními živly nad sebou.Zima,silný vítr,hustá mlha a tak jen značení a dobrá znalost místních podmínek dovolila pokračovat v cestě.Známou dětskou říkanku Nebe,peklo,ráj tady změníme na Peklo,nebe,ráj..začátek tedy nic moc.Trasa s obtížemi pokračovala Růženčina zahrádka-Labská louka-Vosecká bouda.

Již před příjezdem na Voseckou se počasí umoudřilo a odměnilo naše borce sluncem,nádhernými výhledy a zážitky.Počasí na Vosecké boudě,oblíbené Tonyho destinaci z minulých výletů/srovnej dnešní drsné foto s takřka idylickou fotkou minuloroční/se ukázalo jako určující i pro zbytek výletu...z říkanky vybereme tedy nebe.

Zbýval tedy ještě ráj,ale taky ještě kus cesty domů.Z Vosecké boudy-Krakonošova snídaně-cesta Terex-celnice Harrachov-polské Jakuszyce a cíl na nádraží v Harrachově.Po náročném,ale nádherném putování otevřený kiosek,veselý psík povídavé paní vedoucí a konečně tedy ráj na zemi.

A na závěr krátké Tonyho video,ze kterého čiší radost z pohybu,potěšení z krásných zážitků a očekávání věcí příštích: