Deštivý víkend a vysočanští na dvou frontách...
Uplynulý víkend se nesl ve znamení dvou cykloturistických akci vysočanských cyklistů.Tou první,plánovanou,byl již 12.ročník Zeleného Údolí.Jedná se o každoroční,společnou víkendovou akci vysočanských,neratovických a všetatských nádražáků-cyklistů,uskutečňovanou na zajímavých,cyklisticky vděčných místech naší vlasti.Letošní ročník se konal v okolí Adršpachu a doufám,že dostaneme nějaké podrobnosti od účastníků akce a zařadíme je do našeho článku,resp.do samostatného zhodnocení.To čeká asi Tonyho,jednoho ze dvou vysočanských zástupců/tím druhým byl Emil../na akci.Ostatně,Tony se nyní stará o původní stránky rajce.cz,kde najdete fotografie ze všech ročníků Zeleného údolí.Já už se plně věnuji jen článkům a správě stránek SeniorTour2000 týmu a vysočanských výpravčích.Druhou naší akcí byl naopak můj neplánovaný,narychlo sjednaný výlet s Karlem.Sice jsme se z první akce omluvili,ale nakonec jsme doma nevydrželi a vyjeli také,ale na opačný konec republiky.Volba padla na Českou Kanadu-putování přes historickou českomoravskou hranici a podél hranice rakouské,přejezd Novobystřické vrchoviny,nocleh v historicky zajímavých Slavonicích a nedělní návrat do civilizace.Česká Kanada,nazývaná tak snad pro přírodní charakter krajiny, početné vodní hladiny a rozsáhlé lesní komplexy, ale i pro poněkud sychravější podnebný ráz se nám odvděčila zážitky,na které budeme vděčně vzpomínat.Doufám,že jsme zde nebyli naposled...
Moje cesta začala ráno v Plzni,Karel vyjel z Prahy a přistoupil ve Veselí,cílem byl Jindřichův Hradec.Fotíme se na konečné JHD úzkokolejky,letmá prohlídka nádvoří místního nádherného zámku,tlačíce kola obdivujeme zrestaurované prostory,kašny na nádvořích,stylizované chrliče na děšťovou vodu i celkový ráz místa samotného.Jediné,co nám vadí,je dlažba z oblých valounů,po které se špatně chodí v cyklistických botách.Cesta pokračuje kolem nesčetných rybníků,silnice se vine rozsáhlými lesy nahoru dolů,začátek je pro oba docela fyzicky náročný,počasí naštěsti moc nezlobí,ale i tak vzpomínáme na Tonyho s Emilem,jak přeje počasí jim.Několikrát přetínáme dráhu úzkokolejky,párkrát bloudíme v liduprázdných údolích,ale využíváme i síť cyklostezek a kvalitních silniček bez provozu.
Jsme v Čechách,tak vidíme množství hnízdících čápů,ale protože jsme i v Kanadě,tak narazíme i na pastviny s majestátním bizonem.V Maříži pozorujeme malířky při výrobě tradiční keramiky a kolem 16.hodiny dorážíme do Slavonic.Ubytování u p.Kopečného v Secesním domě Slavonice,prohlídka města s večeří,druhá večeře na tradičním podřezávání májky místních hasičů a Modrý Portugal na dobrou noc.Od noci leje a leje,domácí nás nechce pustit,doporučuje nám místní a krajové zajímavosti,ale my se už spíše morálně připravujeme na boj z živly na cestě domů.I přes nepřízeň počasí se nám jede dobře,krajina nádherná i za deště a mlhy.Někdy ale beru za vděk i autobusovou čekárnu a i ta chvilka sucha je milá...
Počátky/Žirovnice,cíl naší cesty a čas na očistu kol před naloděním do vlaku.Je teplo,silnice osychají,pára stoupá z lesů a slunce pálí jen...Po jednokolejce se vracíme na rychlík do Veselí a doufáme,že přežijeme i NAD z Olbramovic do Benešova,ale to už je jen takový drážní kolorit.Spím v Praze u babi,ráno jedu na denní na kole a v naší šatně není skoro k hnutí.Střídám Tonyho s Houbou a u skříněk tři bicykly..večer přijel Tony z Adršpachu rovnou na noční,o ledničku opřený Houbův žlutý Duratec a teď parkuju své kolo i já...
Kompletní fotodokumentace v naší GALERII !
Komentáře
Okomentovat