První letošní pád,na dva dny zámeckým pánem a tři dny v Českém lese...
5.7.2010 1.den:Plzeň-vlak Poběžovice-na kole Mnichov-Pivoň-Rybník-Pleš-Bělá n/Radbuzou-Pavlíkov-Stráž-Bor-Benešovice-Svojšín,zámek celkem 91km.
Začínáme s Karlem v Poběžovicích,minulou noc spal u nás v Plzni a nemohl si vynachválit babiččinu postel.Následující dva noclehy jsou zamluvené na zámku ve Svojšíně,ale cesta do našich zámeckých komnat bude ještě dlouhá a dlouhá.Asi kilometr od nádraží zjišťuji mírně vyhřezlý zadní plášť,ráfek je sice dobrý,ale plášť hází a bojím se průrazu.Kvůli menší zátěži na předním kole přehazujeme oba pláště a podkládáme prodřené místo pruhem staré duše.Nový plášť nejde koupit..začínají svátky.Při opravě nás pálí sluníčko,honí se mraky a těšíme se na následující kilometry.V první vesnici Hvožďany se ve stoupání trochu kochám,špatně přehazuji,řetěz se zasekne a když trochu zazmatkuji a nestačím se vycvaknout,tak se kácím jak šraňky na bok.Naštěstí z nulté rychlosti,tak jenom trochu odřené koleno,naražený bok a sebevědomí.Při focení v Mnichově jsem už v pořádku,aby jsme zvládli první těžké stoupání na Pivoň-hezká chalupářská osada,ale hlavně starý augustiánský klášter,který se těžce probouzí z ruin k životu a staré slávě.Vyfuníme dvě serpentiny do osady Vranov a dole v údolí vidíme opravenou střechu kláštera.Loučíme se pohledem a čeká nás dlouhý sjezd lesem směrem na Nemanice.Odbočíme ale dříve,vpravo se napojíme na Magistrálu Český les a pohraničními hvozdy zamíříme na Rybník.Ve sjezdu začíná pršet a to nás bude provázet celý den.V Rybníku chvíle na oběd a když dopíjíme,tak opět déšť.Odbočujeme za Rybníkem z dobrého asfaltu a po špatné šotolině těžce stoupáme přes Pleš na Železnou.Časově dost ztrácíme,původní plán dorazit do Svojšína kolem 17h velký voči..Přimdu dnes nestihnem,tak si upravujeme itinerář a krátíme si cestu lesem.Přílivový liják nás však vyhání mimo cestu pod smrky,kde přečkáváme nejhorší a v pokračujícím dešti pokračujeme pustinou dále.Je teplo,déšť nám v podstatě moc nevadí,ale horší věc je ta,že přílivový liják změnil lesní cestu v úvoz plný stékající špinavé vody,směsi bahna,jehličí a písku,které se balí na kola a brašny.Nejsme na oficiální cyklostezce,zkracujeme si cestu lesy směrem na Bělou p/Radbuzou,nahoru a dolů temným borem a časový plán již vzal dávno za své.Vzpomínám na naše začátky společných cest,kdy jsme Dolomity neznali a každý večerní nocleh byl dobrodružstvím,kdy člověk nevěděl,kde složí hlavu.V září kolem páté se již stmívá,člověku kručí v břiše a současně neví,kde složí hlavu.Jsme v podobné situaci,nocleh sice čeká,ale ještě tak vzdálen..
Kola obalená bahnem se odmítají točit a brašny vypadají,jak podělané krávou trpící kolikou.V Bělé volám podruhé p.kastelánce,že původní termín nedodržíme a přijedeme nejdříve po 18.30h..možná.Bělá-Stráž-Bor u Tachova a nákup ingrediencí na večeři.Když čekám na Karla,tak opět slejvák,ale už smířeni s osudem pokračujeme po stříbrské silnici do Benešovic.Lom u Stříbra a dva osamělé jezdce čeká posledních 5km sjezdu do Svojšína.Podjíždíme novou ČD zastávku a přes náves pod zámek.
Z první chalupy pod zámkem na nás volá p.kastelánka a vítá nás skoro jako domů.Je 19.20h/!/,tak se opět omlouváme za pozdní příjezd,veškeré omluvy jsou s úsměvem přijaty.Prohlídka pokoje a příslušenství atd.Vedle v pokoji dva manželé,kteří ale ráno odjíždějí a tak budeme mít 2dny zámek jen"pro sebe".S p.kastelánkou se uvidíme až ve středu,až jí budeme na obecním úřadě vracet klíče.V komnatách pěkná zima,tak sprcha a večeře pod peřinou.Ve 22.30h milosrdný limbus.
6.7.2010 2.den:Svojšín,zámek-Ošelín-Nová Hospoda-Staré Sedliště-Maršovy Chody-Sv.Kateřina-Přimda-Diana-Železná-N.Ves-Třemešné-Třískolupy-Muckov-Vysočany-Bor-Benešovice-Svojšín,zámek celkem 118km.
V noci parádní vyspání,zčásti únavou z předešlého dne a zčásti dobrou postelí.Vůbec nám nebyla zima a navíc se mi zdálo o chic kastelánce.Po snídani kompletní očista kol před zámeckou bránou.Už jsme tady sami,až v 10h začíná v okolních prostorách výstava o historii obce a zámku Svojšín a to už budeme na našem druhém výletě.Počasí vypadá nadějně,ale když si prohlížíme prostory nové zastávky ČD Svojšín,kterou znám jen z vyprávění manželky,která zde přestupuje na lokálku k babi do Holostřev,tak se opět zatáhne a hrozí déšť.Při stoupání serpentinami na Ošelín překonáváme silný protivítr a ani zatažená obloha nám radost nepřidělává.Členitým terénem na Novou Hospodu,kolem rybníků v okolí Tisové a za stále se lepšícího se počasí zdoláváme četná stoupání a klesání.Tu s podporou větru v zádech,nebo naopak se silným protivětrem zdoláváme opět první kilometry Magistrály Český les za obcí Maršovy Chody.Pár klidných vesniček,liduprázdné silnice,kde jedeme vedle sebe a povídáme o všem možném,zlepšené počasí a očekávání dalších zážitků.Blíže k civilizaci se opět dostáváme poblíž Rozvadova,kde si ve Sv.Kateřině dáváme na benzince očerstvení.Nad točenou kofolou a capuccinem si chvíli hrajeme s Karlovým computerem a ujíždíme pryč na Přimdu.Místní zříceninu jen míjíme po pravé ruce/...Anatole promiň,nahoru se vyškrábu příště,ale dík za tip!/a liduprázdnými hvozdy dorážíme kolem stojícího historického komínu bývalé pily do obce Diana a letitou alejí dubů vzhůru k zámečku Diana,bývalému i současnému majetku Kolowratů.
Smíšenými lesy,které jsou nyní pod správou této šlechtické rodiny dorážíme do obce Železná.Včerejší neúspěšné dobytí této výspy Českého lesa,které jsme z druhé strany Pleše odpískali kvůli nepřízni počasí a časové tísni,je tedy prominuto a v dobré náladě a rozpoložení pomalu obracíme příď k domovu resp.k našim komnatám na svojšínském zámku.Po pár stech metrech odbočujeme na vedlejší siln.198 a nejlepším sjezdem dne/..i já 58km/h!/projíždíme Novou vsí a Třemešnou...silnice bez provozu,kvalitní asfalt a tak prakticky stále vedle sebe,povídáme a dětinsky vyjadřujeme nadšení nad tou pohodou kolem.
Focení ve Vysočanech a jsme zase v Boru a po pár kilometrech konečně doma.Na zámku jsme stále sami,tak rozjíždíme gurmánské hody a po celodenní jednotvárné stravě si děláme společnou smaženici z 10vajec a nad červeným vínem hodnotíme dnešní akci.Píšu Houbičkovi a spol.
7.7.2010 3.den:Svojšín,zámek-Ostrov u Stříbra-Kladruby-Ves Touškov-Stod-Chotěšov-Dobřany-Karel vlak do Prahy celkem 51km
Čeká nás již jen cesta domů
,tak v klidu balíme a uklízíme.Zamykáme zámek a protože je již pracovní den,tak vracíme klíče p.kastelánce na obecním úřadě.Poslední pohled vzhůru k zámku a šlapeme do pedálů.Zpátky vystoupat do Benešovic na starou stříbrskou silnici,ze které ale hned odbočíme a sjedeme po pár kilometrech do Kladrub a pokračujeme na Stod.Na místním nádraží zjišťujeme Karlovi spoj z Dobřan do Prahy a ještě chvíli hledáme místní tenisové kurty,působiště jeho starého známého z pražské Lokomotivy.Najednou zjišťujeme,že na zdolání 15km do Dobřan a dostižení výborného spoje pro Karla zbývá 45min a tak stíhací jízda po vedlejších cestách,stále na velkou pilu a s malým optimismem,že spoj chytíme.
,tak v klidu balíme a uklízíme.Zamykáme zámek a protože je již pracovní den,tak vracíme klíče p.kastelánce na obecním úřadě.Poslední pohled vzhůru k zámku a šlapeme do pedálů.Zpátky vystoupat do Benešovic na starou stříbrskou silnici,ze které ale hned odbočíme a sjedeme po pár kilometrech do Kladrub a pokračujeme na Stod.Na místním nádraží zjišťujeme Karlovi spoj z Dobřan do Prahy a ještě chvíli hledáme místní tenisové kurty,působiště jeho starého známého z pražské Lokomotivy.Najednou zjišťujeme,že na zdolání 15km do Dobřan a dostižení výborného spoje pro Karla zbývá 45min a tak stíhací jízda po vedlejších cestách,stále na velkou pilu a s malým optimismem,že spoj chytíme.
Jsou tu Dobřany,dlouhé jak Lovosice a nádraží někde na druhém konci.Kárl dojíždí babičku na kole,plnou tašku z trhu na řídítkách a přemýšlející,co udělá ke středečnímu obědu.Karel v padesátce zabrzdí u babči a ptá se na cestu.Ochotná cyklistka slíbí ukázat cestu a zalehne za řídítka.Čas odjezdu se však kvapem blíží a nádraží nikde,tak Kárl,jedoucí v těsném háku za babčou jak věchýtek,vysloví nesmělý dotaz,jestli chytneme rychlík,který odjíždí za 4min.Babča se ještě více nahrbí a předjede autobus.Odpočinutý Karel už to ale nevydrží,přebírá vedení a jde do čela.Ještě stačím průvodkyni rychle poděkovat,ale ta už mne nevnímá a zahýbá k místní nemocnici.Dorážím Karla a současně s hlášením staničního rozhlasu vjíždíme přímo na nástupiště.Sdílím kamarádovu euforii z dobře zajeté časovky a ač jsem chtěl původně pokračovat sám do Plzně,tak nastupuji do vlaku taky a jedeme domů oba.Slibuji,že tuhle závěrečnou epizodu nesmím zapomenout a i když Karlík ví,že si občas některou epizodu z našich putování kvůli čtivosti přibarvím,tak takhle se to dnes opravdu stalo.Jenom bych chtěl vědět,jestli naše ochotná babča stačila doma vůbec něco uvařit...
Loučíme se před Plzní,Karlík pokračuje do Prahy a já jedu do nemocnici zamávat pod laborku manželce,že se Fanoušek zase vrátil v pořádku.
P.S.Stačil jsem to odpoledne sepsat,fotodokumentace v Galerii.Do Českého lesa se vrátím co nejdříve,všem vřele doporučuji.Karlovi děkuji za společné zážitky,Emilovi za mapy a vám za trpělivost.
Komentáře
Okomentovat