Rok uběhl jako voda...
-1.den čtvrtek 26.8.2010,1.den pátek 27.8.2010
Poslední den před odjezdem byl vyplňen hektickým balením bagáže,konzultacemi s babi,co mi má napéct a uvařit s sebou,dále telefonáty s Karlem,dokupováním chybějících věcí a následným odškrtáváním položek ze seznamu.Opravuji původní záměr a pojedu do Prahy už dnes večer a přespím v klidu u babi.Zítra jedeme všichni společně do Brna a večer již tradičně s cestovkou do Livorna na trajekt.Opět jen zaplacená doprava Brno/Livorno a zpět.Čeká nás 14dnů na vlastní pěst,křížem krážem jižní Korsikou.Po loňském úspěšném dobytí severní poloviny ostrova,jsme se rozhodli vrátit se i letos a dokončit načatou práci.
Loňský tým Seniorů tj.Karel.Tony,Vlk a já,se rozšířil o nevídaný přírůstek,který nemá v naší dvanáctileté historii týmu obdoby:Tonyho dcera Bára dostala šanci strávit část prázdnin se Seniory a poznat na vlastní oči atmosféru našich tradičních výprav a cest,které zná jen z našich deníků a z taťkova vyprávění.Večer si cestou do Phy procházím seznam věcí a uvědomuji si,že něco musím ještě koupit i ráno,např.čaj..ale co,nějaký si vezmu u babi ve Vršovicích.K večeři ujídám něco zásob,které mi babi uvařila v Plzni a při prohlídce spíže zjišťuji,že mne návštěva sámošky nemine:Jarní a čistící čaj dr.Popova a průduškový čaj si s sebou asi brát nebudu a tak si dávám budíka,abych vše stihnul.
S Karlem o něco dříve a s celým týmem o něco později se scházíme již na nástupišti.Každý trumfuje toho druhého,jak to má letos těžší než minule,vzájemně si potěžkáváme kola a chvílemi se hystericky smějeme každé hlouposti..jsme opět spolu a velká cesta začíná.
14.30h Žďár n/Sázavou a cesta příjemně ubíhá.Trochu komplikací bylo před Kolínem.Zabrali jsme celé kupé a vlakvedoucí nás předem varoval,nastoupí-li matka s dětmi,tak nás i s bagáží vyrazí.Venku už hodinu leje a leje.V Brně čekáme hodinu na nádraží,nechceme nastupovat do autobusu v mokrých šatech a doufáme,že přestane pršet,než se přesuneme na autobusové nádraží.Nakonec to vzdáváme a jdeme pěšky,pršet nepřestává a tak využíváme i pěší trasu skrz luxusní Galerii Vaňkovka,kde mezi gurmánskými restauracemi,luxusními butiky a vystajlovanými davy teenagerů vypadáme patřičně nepatřičně.Pěší zkratka ovšem splnila účel a do krytého autobusového terminálu Zvonařka dorážíme skoro suchou nohou.Nakládka kol do o polovinu menšího přívěsu než loni znamená,že nás jede asi méně a bude více pohodlí na noční přejezd Rakouskem a Itálií.
2.den sobota 28.8.2010
8.00h Po třech nočních zastávkách odbočujeme z A1 na Pisu a Livorno.Noc proběhla lépe než loni,je více volných sedaček a je tedy možnost si i natáhnout nohy.Dokonce jsem našel v busu i nafukovací polštářek,který jsem marně sháněl den před odjezdem.Do Livorna 74km a itinerář je plněn na 150%-nestavěli jsme ani v Tarvisiu a Mestre,všichni jedeme skrz do Livorna,takže jedeme s uspokojivým náskokem.Což ovšem na druhou stranu znamená,že budeme v přístavu únavně čekat více než 3hod na odjezd trajektu.
Tým čeká v Livornu na trajekt
13.00h Dvouhodinové čekání na vyhlášení nástupu na trajekt se snad chýlí ke konci.Střídáme pobyt ve stínu s pobytem na rozpáleném asfaltu a pomalu cítím,že mne začíná pálit obličej.
SMS Houba:Ahoj Fando,jak ubiha cesta?Tady cely den prselo,jen pri prezentace Krale Sumavy v Klatovech prestalo.Vecer 25km vyjizdka a par minut po navratu strasna bourka.Snad to zitra pujde,Petra lehce nervozni,tak to ma byt.Dusice uvidim az zitra,dnes jen telefonicky.Cernoch ma fazonu a vyjetou 1 vlnu,tak je v pohode.Ahoj H.
S nemalou dávkou zadostiučinění odepisuji,že tady sice fičí vítr,ale je 30° a jasno.Jsem zvědavý na večerní zprávu po závodě!Po vyhlášení nástupu máme štěstí,že první berou do útrob pěšáky a tak máme dost času zajistit kolav podpalubí a poté,po loňských zkušenostech,zabrat sedačky a stolečky v rozlehlém lodním salónu,Zanedlouho je salón obsazený a na lidi z poslední várky cestujících zbývají jen místa na palubách a přilehlých chodbách,venku je příliš vedro a nechci se spálit hned první den.
Když jsou vhodné pomůcky a trpělivá modelka,je samospoušť legrace..
14.00h Odrážíme přesně včas a míříme ven ze zálivu.
16.00h Moře docela houpe,píšu deník a když přemýšlím nad slovosledem a obraty,tak koukám oknem ven na neklidnou hladinu.Po chvíli zjišťuji,že se nehoupe nejenom loď,ale i můj žaludek a to čím dál víc.Cestující se potácejí chodbami nezkušeným námořnickým krokem a ti,kteří to vzdali,tak už polehávají po kobercích,kde se dá.Taky pár desítek minut odolávám,ale nakonec nechávám kluky v salónu a doufám,že mne pobyt na palubě vzpamatuje.Naštěstí vím,kde je záchod a tak se raději moc nevzdaluji.Ono to ani moc nejde..držím se zábradlí,odolávám silnému větru a snažím se hlubokým dýcháním uklidnit žaludek a ten roztočený gyroskop v hlavě.Vzdávám to,dokolíbám se na záchod a mám štěstí,že se uvolnila jedna kabinka,klekám a podvoluji se osudu.Jenže nic,jen sem se skoro obrátil naruby.Stojím opřený hlavou o stěnu a modlím se,aby smrt přišla co nejdříve..druhý pokus už vyšel a tak opouštím kabinku,která se okamžitě zaplňuje dalším adeptem reinkarnace.Chvíli polehávám na podlaze mezi ostatními a když se mi udělá lépe,tak se vracím bledý a pohublý do kolektivu.Stojíme před Bastií,ale nejsme sami,jsme druzí v pořadí.Lodní rozhlas se omlouvá,ale v Bastii jsou nějaké problémy a tak musíme čekat na rejdě.Čekání se nakonec prodloužilo na neuvěřitelných 90min,než z Bastie vyjely dva trajekta a uvolnily mola.Komplikuje nám to jízdu do kempu,který je sice jen 12km za městem,ale přijedeme až za tmy a vše bude honem,honem..stavění stanu,jídlo atd.Projíždíme Bastií,stoupáme Starým městem k Citadele a teprve poznáváme asi pravý důvod našeho zpožděného příjezdu..ulice směrem do přístavu jsou zaplněny souvislou,kilometrovou kolonou automobilů,které nestíhali dojet kvůli dopravní špičce končících prázdnin na trajekt a lodě tedy čekaly s odjezdem..a my také,jenže s příjezdem,a na moři.Směr ven z Bastie je naštěstí volnější,cestu známe,na posledním kruh.objezdu uhýbáme z hlavní N198,na kterou se zítra,při pokračování cesty dolů na jih zase vrátíme a pokračujeme podél moře,po pobřežní kose do kempu San Damiano.Cyklostezka podél silnice,vlevo moře a bungalovy,vpravo sladkovodní jezero Biguglia.V kempu stavíme s Karlem stan na prvním vhodném místě,Tony s Bárou a Vlk kousek dál.Rychlá večeře mi naštěstí neublížila,odpolední indispozice se tedy podepsala jen na mém sebevědomí..nejsem ještě asi žádný Stařec a moře.Hygiena a spíme,ráno vyrážíme dolů,na jih.
SMS Fanda:Houbicko,tak konecne kemp Bastia-2hod zpozd stali jsme na moři,Bastia neprijimala kvuli kolapsu dopravy,auta z mesta km fronty na trajekt a cekali jsme tedy na 2 zpozd odjezdy.Mezitim jsem 2x zvracel na zachode,dost odpuzujici zazitek.Jsem po veceri,tak uvidime,co to udela.F.
...ovšem drsná příroda,to je jiná!Karla nerozhodí ani tvořící se oko uragánu.
3.den 29.8.2010
Budíček v sedm a snídaně,u které mi v hlavě znějí písničky Simona a Garfunkela,které bylo slyšet v noci z baru u recepce.
SMS Houba:Ahoj Fando,tak mame Krale vsichni uspesne za sebou.Ja jel s Petrou bok po boku cely zavod,cas 7.17h,prumer 21,3km.Dusitko dorazil asi hodku po nas,mel tam v pulce krizi,ale nakonec dobry.Cernoch 4.54h celkove 85.misto,jen 30min za vitezem!Po zavode jsme vsichni posedeli v hospudce.Ted zabalit a domu.Pa H.
V devět jedeme s Karlem zaplatit a čekáme u recepce na zbytek týmu.Kupujeme bagety na cestu a pokračujeme po pobřežní silnici směrem k letišti Bastia-Poretta a v Cassamozze se opět napojujeme na N198,hlavní silnici z Bastie dolů,na jih.Provoz tradičně silný,ale naštěstí má vozovka mimo městečka a vesnice odstavný pruh,takže se dá jet docela dobře.Navíc se obrátil vítr a fouká nám sympaticky do zad.Silnice se vlní,klesání střídají krátké výšvihy,ale celkově máme pocit,že dolů na jih klesáme.Míjíme po levé ruce Prunette,kde jsme kempovali minulý rok předposlední noc a cesta docela dobře ubíhá.Všichni si zvykáme na zátěž na zadním a předním kole,Bára jede výborně,Vlk občas ztrácí,ale pak nás dojede,aby nám sdělil,že je v háji a že nemůže a opět se ztratí za námi.V Alerii způsobil i mírné zašprcnutí víkendové dopravy směr jih,když ho chytla v čele naší kolony,na kruhovém objezdu,křeč do nohy a nemohl ani dopředu,ani dozadu.My stáli za skučícím Vlkem a za námi troubící kolona netrpělivých motoristů.Cestou se přidala i Vlkova tradiční bolest zad,ale tu Vlčina léčil již zkušeně,na benzinkách fy Shell,kde jsme brali vodu..natáhnul se na rovný beton u výdejních stojanů a rovnal záda..auta ho ohleduplně objížděla.Solenzara je dnešní cíl,ale končíme cca 3km před městem a zajíždíme do kempu na břehu mořském,protože máme dobrý čas,ještě pálí slunce a chceme se koupat.Stavíme stany a ještě před večeří si užíváme teplého moře.Nálada výborná,cíl dnešní nepříjemné přesouvací etapy splněn,všichni v pořádku a tohle je tedy třešnička na závěr.Vlk opět někde vyžebrává židličky pro všechny,tak večeříme opět jako lidi,ne jako afgánští uprchlíci na bobku.Po večeři ještě koupání,hygiena a tady se naše cesty dělí.Já dopisuju deník a zbytek týmu jde na recepci na pivo.Šel bych taky,ale nemám rád,když dopisuju 2-3dny zpátky.Zítra tedy dojet do Solenzary a vystoupat na..pro některé nejhezčí..sedlo Col de Bavella a dolů do Zonzy,kde strávíme 2dny.Je 21h a začínají létat komáři z vedlejšího,vyschlého jezírka.Jsem spokojen-kombinace juniorka a čtyři Senioři se zatím osvědčuje a tým pracuje tak,jak má.
Na kole 107km. Mapa a profil zde.
4.den 30.8.2010
Královskou etapu na Col de Bavella začínáme v Solenzaře,kam jsme dorazili po ranním opuštění kempu Eukalyptus,cca 3km před městem.Nakupujeme bagety,konečně opouštíme nepříjemnou N198 a konečně míříme do vnitrozemí.Příjemné stoupání otevřeným kaňonem s množstvím jezírek a kamenitým řečištěm polovyschlé říčky.
Přírodní koupaliště cestou na Bavellu
Na kamenech se sluní turisté a v modrozelených, chladných tůních se dá krásně koupat.My se koupeme taky,ale ve vlastním potu-slunce připaluje a silnice stoupá.Fotíme scenerie u kempu,který založil svou atraktivitu na blízkosti jednoho takového koupaliště se skálou na skákání a pokračujeme v cestě.Necháváme se ukolébat relativně příjemným sklonem stoupání a tak nás nepříjemně zaskočí následující prudký sklon dokonalé asfaltky.Jedeme s plnou bagáží a trpíme..jedeme od mořské nuly a čeká nás 40km 12-15% neustálého stoupání.Na malé Bavelle,jak jsme si pojmenovali první vrchol stoupání,se ale cesta opět lomí dolů a ztrácíme kilometry dobyté výšky..závěrečné stoupání je o to krutější.Několikrát stavíme a odpočíváme,Vlk pojal závěrečné kilometry jako pěší výlet,ale bojujeme dál.Potkáváme jediného cyklistu,bikera z Bratislavy,na težko nejede nikdo a tak jsme docela atrakcí pro rodinky kempující podél trati.."Alléz,alléz!Bravo mademoiselle!"..povzbuzují Barunku,která statečně šlape a užívá si obdivu přihlížejících.V závěrečných serpentinách měl problém Karlík,který částečně z únavy,částečně z nesoustředění,platí nepříjemnou daň.Jedeme pomalu v koloně dvou aut,já cca 2m za Kájou,po pravé ruce nízká kemenná zídka.Prudké stoupání,naštěstí tedy skoro nulová rychlost a tak si Karel usmyslel.že se pravou rukou chytne při jízdě zídky a zastaví na odpočinek,jenže..vrchol zídky je hladký a plochý kámen,není to zábradlí,u kterého by ty následky nebyly tak bolestné.Jednou dlaní těžké kolo neudržel,přední kolo se zvrátilo,brnklo o zídku a Karel se sunul k zemi..odřený loket a nepříjemně naražené zápěstí.Málem do Kárla narážím i já,člověk je soustředěný na sebe,bojuje s tou váhou,sklonem a snaží se v pomalé rychlost a změnách směru v zatáčkach udržovat stabilitu a tak se většinou kouká jen na přední kolo,neboť pohledy na dopředu,na čekající serpentiny a stoupání srážejí morálku..alespoň u mne.Trošku tedy působíme rozruch,Karel se těžce zdvíhá,pomáhám mu zdvihnout kolo,čili dva naložené bicykly na asfaltu a auta nás v pomalé rychlosti objíždějí.Pokračujeme dále,chytám druhý dech a Karlovi ujíždím.K restauraci pod Bavellou dojíždím sám,čekám asi 20min na doyena našeho týmu a musím si vzít vestu,zle tu profukuje.Pár set metrů spolu a jsme na vrcholu..Col de Bavella 1218m,poutní místo a nesympaticky mnoho aut.Kdyby nebyl plůtek kolem mohyly s Panenkou Marií,tak turisté parkují až světici u nohou.Trochu fotíme a čekáme zbytek týmu.Dojíždí Bára,v závěsu bodyguard Tony.Blahopřejeme Báře k výkonu:"Bravo mademoiselle!"..a čekáme na Vlka.Tlačící Vlk vypadá jak v posledním tažení,odhazuje kolo a že končí s cyklistikou/po kolikáté již?/,sbírá ale síly,ožívá a chce vylézt na mohylu k Panence Marii.
Col de Bavella
Je po půl páté,sluníčko,ale studený vítr.Ještě 9km sjezdu dolů do Zonzy a konečně kemp.Teď již jiný typ krajiny,než ve stoupání z opačné strany.Tam skoro celá cesta lesem v blahodárném stínu,jen pár teplých míst ve slunečných serpentinách.Teď již otevřená krajina s výhledy,serpentiny a dlouhé rovinky.V Zonze na náměstí nákup a pak konečně kemp v atypickém srázu.Majitel nás ale posílá dolů schůdnější cestou,a tak na rovném místě u lesa stavíme tábor.Večera,hygiena,oslava Bářiny první tisícovky a těšení se na zítřejší volný den.
Na kole 42km. Mapa a profil zde.
5.den 31.8.2010
Špatná noc,opět jsem byl líný nafukovat a každé otočení bylo utrpením.Dnes už budu foukat.Spíme trošku déle,dokonale nás budí fanfáry dodávky místního pekaře,který dováží čerstvé bagety k snídani.Baru dospává včerejšek,píšu deník a Karel spravuje kolo.Před obědem vyjíždíme na krátký výlet k jezeru di Gallo.
Cesta se kroutí borovicovým lesem k nejvyššímu bodu Bocca d'Illarata,kde se vzhledem k horšícímu se počasí rozhodujeme vrátit do kempu.Kolem passa je doslova kamenné moře skal,volných kamenů skalních útvarů s množstvím pokroucených borovic a ostatních jehličnanů.V kempu odpočinek,rozebírám s Karlem vařič,který si usmyslel,po desetileté věrné službě,že chce do důchodu a od příjezdu na ostrov zlobí.Trysku protahujeme provizorně drátkem z brzdového lanka a věřím,že tato oprava prodlouží život mého milovaného vařiče o dalších deset Seniorských výprav.Bohužel očekávání se nesplnilo,první spuštění po opravě a Primus doslova bouřil.Při večeři samotné se ale vše vrátilo do starých,dýchavičných kolejí.Po jídle čekám,až vařič vychladne a znovu čistím.První spuštění a opět ok..uvidíme u snídaně.Zapadá slunce a okamžitě chladno.V postupujícím šeru dopisuji deník,ostatní hrajou karty.Zítra dorazíme do symbolického cíle,který máme v názvu letošní SeniorTour,do Bonifacia.
Na kole 25km. Mapa a profil zde.
6.den 1.9.2010
SMS Dusič:Krale jsem si uzil na pohodu,na zacatku mne vydesilo tempo ostatnich,tak jsem prepnul na svoje s cilem dojet.Bez fyzicke krize,na stovce byla psychicka.Cas 8:26h/7:45h cistej/Alespon mam na pristi rocnik co zlepsovat..budíčkem je očekávaná zpráva od Dusiče.Loučíme se s kempem v Zonze,vytlačujeme kola svahem vzhůru k recepci a odjíždíme.Kupujeme čerstvé bagety na cestu,ještě na minutu do infocentra a dolů směrem na Lévii.Klesáme stále níž a níž,ale v Lévii se to obrátí..uhýbáme z D268 na Carbini a po okresce stoupáme tím pravým korsickým venkovem.Je to těžké a tak vítáme odpočinekna náměstí městečka Carbini,kde ve stínu líp u kostelíka obědváme.Zastavuje u nás veterán na silničce a baví se s Tondou opodál.Než se vzchopím požádat ho o společnou fotku,tak odjíždí..škoda,ale štěstí přeje připraveným.Trápí nás klasické stoupání na Col de Bacinu,které začíná hned za vesnicí.Odměna je však opět sladká..12ti kilometrový sjezd nádhernou scenerií,divoké skály,kvalitní asfalt a dokonce krátký tunýlek protínající skalní masiv.
Ve vesnici Sotta máme v plánu přetnout hlavní D859 a pokračovat po vedlejších cestách a co nejblíže k Bonifaciu,jenže těžce zakufrujeme a přidáváme si kilometry navíc.Vracíme se po neznámých cestách zpět,mapa se chvílemi radikálně rozchází se skutečností,ale nakonec se smiřujeme s tím,že do cíle etapy,do Bonifacia,dojedeme jen po hlavní.Můžu se radovat,tým dosáhl pomyslného cíle,ale už jen příjezd Mekky turistů mne znechutil..sjíždíme kolonou aut a autokarů,postáváme v zácpách,u přístavu jen jednosměrky,davy turistů na chodnících,vedro a stále zatím nevíme,kde budeme spát.Tajně jsme doufali,že příjezd oslavíme koupáním v kempu u moře,ale kde nic,tu nic.Vlk se chápe iniciativy,všímá si totiž cedule s označením kempu a vede náš peleton.A my jak stádo za ním.Sice nás vyváží z přeplněného centra u přístavu,ale zároveň opět do kopců!Tam asi pláž nebude..Skoro 6km stoupáme serpentinami nad Bonifacio,za mnou supí Tony a několikrát zamumlá:.."Do pr..,to mi to dneska nesedlo!"Už toho má taky plné zuby.
Barunka to naštěstí neslyší,je vpředu s Vlkem a není tedy ohrožena mravní výchova mládeže.Vystoupáme konečně na náhorní planinu,kemp tu sice je,ale moře široko daleko ne.Tony si trochu vyříkává frustraci s Vlkem,ale jsme na tom všichni stejně-jeli jsme jak volové a moc nepřemýšleli.V kempu se dovídáme,že tu kemp u moře stejně nenajdeme,tak to vzdáváme a konečně se uklidňujeme.Místo je dobré,zídka na vaření a stín obvyklých olivovníků.Stavíme,vaříme,odpočíváme,dokonce i opět na Vlkem vypůjčených židličkách.Zítra se tým rozdělí:já s Karlíkem pokračujeme dále,Tony,Bára a Vlk jedou trajektem na 3dny na Sardínii.Cestou se podle domluvy opět sjedeme a budeme pokračovat zpět do Bastie.
SMS Fanda:Ahoj dnes cil Senioru,Bonifacio a zitra se delime.Bare lezi Francie u nohou,jak slape..Bravo mademoiselle!..podel cestKonecne teplo.Forma ok.F.
SMS Houba:Prima,slapejte dal.Tady zima jak v rijnu,14st a vitr.Tak si uzivejte tepla.H.
Na kole 88km. Mapa a profil zde.
7.den 2.9.2010
Sjíždíme z kempu dolů do Bonifacia a prohlížíme si v davu turistů přístav.Jachty všech velikostí a národností,otevřené restaurace podél mola,všude prostřeno a naleštěné sklenky,vše připravené pro polední hosty..nic pro mne,už bych nejradši vypadnul a jel dál.Tonyho tým se registruje v přístavišti trajektů,přivazuje kola a jde na obhlídku Horního města.S Karlem se vracím asi kilometr zpátky,cestou,kterou jsme přijeli včera.Stoupáme po úzké silnici,už zase proti vzrůstající koloně aut návštěvníků a ani mě nevadí,že jsem si neprohlédl z města více.Na rozcestí nabíráme směr Ajaccio a mizíme pryč.Trápíme se v protivětru,kolem docela slušný provoz a jen chvílemi výhledy na moře.Míříme vnitrozemím na Sarténe,každý se svými myšlenkami,někdy i desítky metrů mezi sebou.Ve starobylém Sarténe zastavujeme na nákup a odpočinek.Máme docela dobrý čas,tak se dohadujeme,že budeme pokračovat dále za Propriano a najdeme nějaký kemp u moře,kde zůstaneme 2-3dny.Ze Sarténe do Propriana je to asi 16km,ale z tak prudkého kopce,že jsme tu vzdálenost urazili snad za 5min a bez šlapání.Stoupání nás ale naopak velmi potrápilo při vjezdu a odjezdu z Propriana,kde jsme marně hledali odbočku na pobřežní D157,kde jsme chtěli najít kempy.Odbočka se vyloupla až na vrcholu nepříjemného stoupání hlavní silnice na Ajaccio,ve chvíli,kdy jsme se chtěli vrátit zpět a začít hledat odbočku znovu a jinde.Konečně jsme na přímořské silničce,lemované hotýlky,usedlostmi a několika kempy,které se nám ale moc nelíbí,neb nemají svůj přístup k moři..vždy je to přes silnici a skrz území nějakého hotelu,nebo bungalovu.Jedeme dál a dál proti slunci,únava už začíná pracovat a je už 18h,když dorážíme do kempu před městečkem Porto-Pollo.Prohlídka ale nic moc,prašný,moc lidí a žádné hezké místo na více dnů.Pokračujeme ještě pár km dále a konečně končíme v městském kempu v Porto-Pollo.
SMS Fanda:Ahoj Houbicko,dnes deleni tymu-T+B+V Sardinie,ja s Karlem Bonifacio az za Propriano,98km tezke prace a kemp u more,asi 2noclehy a vylety.pocasi stale skvele!F.
Na kole 98km. Mapa a profil zde.
Pokračování příště!Shrnutí tří dnů Tonyho týmu na Sardínii očekávám v nejbližších dnech,na kompletní fotodokumentaci se pracuje.
Komentáře
Okomentovat