Někdy živly,ale většinou vítězí člověk..
12.den 7.9.2010
K ránu jsem prý chrápal.Karel má ucpávky v uších z ponožek,jak Mr.Bean v jedné ze svých nesmrtelných epizod.Je zataženo,při holení do půl pasu se třesu zimou.Poprvé zkouším,prý osvědčenou,Karlovu metodu vody po holení:po skončení výroby Pitralonu používá po holení stopečku slivovice,kterou si vozí na akce v plastové lahvičce.Opět tak potvrzuje všeobecnou tézi,že slivovička je zázračná tekutina na vše..jako nápoj a lék,mazání na klouby,náhradní médium do petrolejky a teď dokonce i jako after shave.No,nevím..hned u snídaně na mne začaly nalétávat vosy a do oběda jsem se cítil,jako kdybych po flámu proležel celou noc ve škarpě...ne,že bych to někdy už zažil.Asi si zase začnu vozit svůj Davidoff Uomo v outdoorovém balení.Dojídám včerejší bagetu z Bastelica a zbytek pomerančové zavařeniny.Už nemám žádné zásoby,jen pár Corny tyčinek,dvě dávky kuskusu k snídani a Glukopur na oslazení,pár stroužků česneku,4balíčky čaje,půl cibule,dvě deci olivového oleje Extra Virgin a sůl v praktickém miniflakónku od vosku na kníry..výborné menu na posledních 5dnů pobytu,co Gurmáne?To Karel takhle nemůže klesnou do deficitu:přesně odměřené dávky vloček v zatavených pytlíčcích a rysky v ešusu podle potřebného množství vody na čaj,polévku a instantní těstoviny.Vše podpořené výpočty,měřením a praktickými zkouškami ve své úvalské dílničce.Letos dokonce bral v úvahu i nadmořskou výšku různých kempů a tedy i závislost na různý bod varu a rozdílné odpařování.Dojídám snídani a pozoruji Karlíka při další ukázce praktické dovednosti dovedené k dokonalosti:přetržený hodinový řemínek.Postup je zhruba tento:1.zapnout vařič/svůj,můj ne,ten stále nevaří/ 2.nahřát spínací špendlík nad plamenem 3.vytvořit v plastovém řemínku nové otvory pro sešití nitěmi.Nitě jsou ovšem menší problém,šitíčko sice vozím,ale jen se slabým hedvábíčkem.V tom případě pomůže stylový vlněný svetr fy.Hudy s windstopperovou membránou-pár cm vypleteme a řemínky konečně sešijeme.Vsadím se,že když bude norská vlna sloužit poctivě celý rok a plnit svůj,původně náhradní účel,tak na příští akci v září 2011 přijede Karlík stále se starým řemínkem s windstopperovou membránou.Kolem desáté jedeme do městečka,je úterý a pekař by měl mít už otevřeno.Malý krámeček nad kostelem je otevřený,i pár druhů ovoce,základní potraviny a hlavně..čerstvé bagety!
SMS Houba:Ahoj Fando,Emilovi precteno,mame spolu denni.Jinak obdivne smekame,jsou to obdivuhodne vykony.Ja si dam odpo lehkych 50km na pohodu v rovinkach.H.
Pekař není pekař,ale pekařka a stydí se fotografovat,ale nakonec podléhá mému naléhaní a výrazné vůni z mých lící-Karlova slivovička opět slaví úspěch.Dvě dlouhé bagetky mi cestou padají z nosiče a Karel,jedoucí v závěsu,mi je málem půlí na rohlíky.Dáváme zásoby do stanu a už snad konečně vyjíždíme na výlet.U kostela zapínám mobil,ale od Tonyho žádná zpráva,nevíme,kde jsou a jestli máme stále čekat zde.Z Bastelica vyjíždíme po D27 přes Col de Menta na následující Col de Cricheto a zkoušíme prašnou cestu vinoucí se do hor,kterou jsme viděli z druhé strany úbočí,když jsme sjížděli z Val d´Ese.
Chceme po ní vyjet co nejvýše..široká,uježděná písková cesta se po kilometru stoupání zúžuje,přibývá kamenů a hlavně kovových a betonových armatur na odvod dešťové vody.Přibývá jemného,ale hlubokého písku a už se v tom sklonu nedá jezdit.Tady by to neprorazil ani Vláďa Pustina!Vzdáváme to a pomalu sjíždíme zpět na asfalt.Pokračujeme serpentinami dolů,přes menší sedýlko Bocca Sant Alberto a jsme v Cauro.V bistru pod slunečníky presso a odpočíváme..signál tu je,tak píšu Tonymu,kde jsou.
SMS Fanda:Tony,kde jste,kudy jedete?Jsme v Cauro na kafi.F.
Ve tři hodiny odjíždíme zpět domů,čeká nás zase 25km přes tři pasíčka ,ale po krásné silnici borovicovým lesem.Po prvním stoupání ještě naposledy kontroluju mobil a hle!..hned tři zprávy od sesterského týmu.Tony se omlouvá,že do Bastelica nepojede,včera měl Vlk horečky/úžeh?/,tak jedou nejkratší cestou k moři.Vysvětluje,kde se právě nacházejí a shodou okolností byli ve chvíli našeho odpočinku v Cauru,od nás neskutečných,cca jen 9km..je to ale na jiné silnici,souběžné s naší a mířící do jiného údolí.
SMS Tony:Ahoj,dik za podrobne zpravy.Zvazili jsme/zitra Propriano/2den N196 Grosseto na D83 asi Corrano/3den Col de Verde,jezero U Sampolo a Aleria,dale bez hor.T+B+V
SMS Tony:Ahoj Fando,omlouvame se,ze nedojedeme za vami do Bastelica.Vcera mel Vlk horecku,jedeme nejkratsi cestou pres Col de Verde.Zitra bychom sjeli do Alerie.Vy taky?T.
SMS Tony:Jsme pred St.Maria Siche.Dal po D83 na Corano.Mate s sebou stany?Muzeme tam na vas do vecera pockat.T+B+V
SMS Fanda:Jsme nalehko,zitra my tedy Vizzavona,Vivario a D69 Ghisoni,D344/D343 Alerie camp summitAsi tam budete drive,napiste kde jste/i cestou.stastnou cestu!F+K
Beru na vědomí jejich nový plán,upravujeme náš/..zítra ráno tedy vyrazíme na Vizzavonu a sjedeme přes Ghisoni dolů k moři,do Alérie a snad se v kempu setkáme.Přes zbývající pasíčka už v pohodě a v klidu,protože už vím,co je s Tonyho týmem.V kempu praní,večeře a deník...co ostatně jiného,tyhle večerní drilly potřebujeme a po týdnu se na ně už i těšíme.
13.den 8.9.2010
Ráno vstáváme a balíme brzy.Vystoupáme podruhé v tomto týdnu na Col de Scalella a v mlze sjíždíme 11km serpentin dolů do Bocognana.Nahoře mlha a poslední serpentiny před městečkem už mokrá silnice.Říkáme si,že takhle by to ještě šlo,hlavně,že neleje.Přijíždíme na hlavní silnici a při odbočování z následujícího kruhového objezdu začínám tušit zradu:výjezd na Vizzavonu je označen jako silnice pro motorová vozidla!Chvíle váhání a protože už přibývá deště,tak po odstavném pruhu vstříc nejistotě.V dáli se černá ústí dálničního tunelu,ke kterému po kilometrové jízdě vystoupáme.Čtyřistametrový tunel je osvětlený,máme blikačky,ale stejně raději tlačíme kola po úzkém únikovém chodníčku pro pěší,za troubení předjíždějících i protijedoucích motoristů.Dojdeme na opačný konec tunelu a spustí se skutečný přívalový liják,mraky až k zemi,vítr..co tady vůbec dělám,tohle přece nejsem já!Stojíme v tunelu asi hodinu,rezignovaní,vyhlídky vesměs žádné,průvan a vlhký vzduch z obou stran..nechce se mi riskovat případné pokračování po dálnici.Dává se do mne zima,mám stále jen kraťasy,dres a vestu,boty pomalu vlhnou.Když se liják změní na mrholení,tak se co nejrychleji vracíme ten kilometr na objezd a jedeme nahoru do městečka.V Bocognanu je nádraží,tak zkusíme přejet přes Vizzavonu vlakem..ach,ta potupa!Vystoupáme uličkami k nádraží a zase slejvák jak hrom.Dovídám se,že vlak směr Bastia jede snad až v 16.20h tj.pět hodin čekání!Pokladník nebo informátor,nevím,na dotaz o možnosti přepravy kola,pokrčil rameny,že neví.Co tady budeme večer dělat,když nás vlak nevezme s koly,nevím.Kemp tady není a když koukám do mapy,tak vrátit se a jet jinudy,by znamenalo zpátky to děsné stoupání do Bastelica,dále opět Cauro a zpět přes Col de Verde na druhou stranu hor,jako sesterský tým..tj.více než 100km zpátky,nocleh v Zicavo a den či dva ztráty,už takhle to máme akorát.Přece není možné,abych po přípravě takhle logisticky selhal!..mám docela depku.
Mokrá depka ve staničce Bocognano.
Ve starodávné čekárně píšu deník,pendlovky odtikávají čas,proti mně přivřené okenko s nápisem"Guichet"skrývá neochotného informátora,vše mám vlhké a na mých hodinkách teprve 13hod.Píšu Tonymu,že se dnes v Alérii asi nesejdeme,popisuji situaci a Tony s týmem se asi taky skrývá před deštěm,protože odpovídá vzápětí,že skusí dojet a že mají plaváky už taky za sebou.Jsem nakonec rád,že se snámi včera v Bastelica nesešli,teď by jsme byli v téhle mizérii všichni,nejenom já s Karlem.Takhle můžu nadávat jen na sebe..a právem.
SMS Fanda:Tony,do Alerie nedojedeme.Jsme Bocognano nadrazi,od rana leje,pres Vizzavonu jen dalnice/?/.Zkusime vlak,jestli nas vezme,ale az 16.20h.Co vy?
SMS Tony:Zdar,zkusime dojet,jednoho plavaka uz mame za sebou.T.
SMS Radka:Fanine,jak se mate,netrpis?Kdy se asi vracite?Pusu z Plzne.
Venku chvíli mimořádně neprší a tak jede Karel na obhlídku okolí.Když se asi hodinu nevrací tak mi najednou zapípá mobil a Karel píše,že je asi 7km za městem,na staré N193,která kopíruje dálnici a pokračuje stále dál..sláva!
SMS Železný Karel:Fando,jsem 7km za mestem a stale kopiruju dalnici/ma domnenka puvodni silnice na Vizzavonu/.Co dal?Jed stale vpravo mesteckem,cykliste mi potvrdili,ze se da jet az na Vizzavonu.K.
Tak žádná kaše se nejí tak horká.Sjíždím od nádraží do městečka,projíždím romantické náměstí s restaurací,kde se suší rozmrzelí turisté a začínám stoupat ven z města.Asi po 20min náročného stoupání dorážím Karla,který čeká v dobré náladě u krajnice.Pokračujeme po staré silnici,ale nakonec se stejně napojujeme na původní silnici,ze která nás vyhnala značka pro motor.vozidla,oprávněné troubení okolojedoucích motoristů,strach z konfliktu s policií a především špatné počasí.Vjíždíme na silnici a pod naší přípojkou je opět ta známá značka pro motorová vozidla.Je ale na druhé straně vozovky,pro opačný směr dolů k tunelu a na kruhový objezd pod městem.Neprůjezdný pro kolaře je tedy ten kilometr od města,skrz tunel a zhruba 3km k téhle staré přípojce.Dále na Vizzavonu je už silnice normálně sjízdná pro cyklisty.Serpentiny vzhůru jsou vidět už od přípojky,bohužel,ale člověk alespoň vidí,co ho čeká.
Docela silný provoz na této páteřní silnici a stoupání náročné,i když jsme byli nahoře za 45min v pohodě.Počasí ještě nic moc,honí se mraky,ale rádi se fotíme u vrcholové cedule.Vestu a sjíždíme..teprve teď mne chytla ta pravá euforie z toho,že je etapa zachráněna a tým se za pár hodin spojí.Dlouhé kilometry dolů,za každou projetou serpentinou dolů je tepleji a tepleji.Přejeli jsme hory a zima zůstala za nimi.Cestou se stavujeme na presso a informujeme Tonyho,že se situace obrátila k lepšímu.
SMS Fanda:Tony,Karel nasel starou cestu pres Vizzavonu,presso Vivario a Alerie.F
SMS Tony:Skvela zprava,my Ghisoni a dolu k mori.Tesime se vecer na summit.T.
Vivario-začíná stoupání na Col de Morello.
Pokračujeme do Vivaria,nakupujeme a začínáme sjíždět k moři.Sjíždíme,ale nejdříve musíme vystoupat na Col de Morello a následující Col d´Erbajo v národním parku.Od té doby stále jen dolů a dolů,klesáme borovicovými lesy přes Vezzani..neskutečný 30km sjezd kvalitní silničkou.V městečku Pieraggi už vjíždíme na rovinu,silnice rovná jako pravítko a 10km dlouhá..vítr z hor v zádech a celou cestu skoro nešlapeme.Kolem nás jen lány švestek,jablek a vinice.Karel nevydržel ten nápor vitamínů a vlákniny vůkol a sbírá alespoň padané švestky/..asi,že si z nich vylisuje ten osvědčený after shave/ a já čekám a kontroluju Tonyho.
SMS Tony:Jsme v Alerii v kempu,sektor D,misto 96,ne u moře.Vse mokre,zaciname susit.T.
Napojujeme se na příbřežní N198,po které jsme mířili do Bonifacia,před více než týdnem a opačným směrem.Dorážíme do Alérie,podle esemesky nalézáme kemp i Tonyho tým.Esemesky skoro nebylo potřeba:kolem dvou týmových stanů se suší spacáky,brašny,inventář i na asfaltové cestičce poblíž.Setkání bouřlivé,týmy jsou decimované vlhkem,zimou i útrapami hor,ale nezlomeny a šťastné,že jsou opět spolu.
SMS Fanda:Houbicko,tymy se po dramatickych udalostech/privalove deste oba,Tonyho tym 88km,my 106km pres 3passa/setkali v Alerii u more.Zitra do Bastie a snad uz klid.Ahoj F+K+T+B+V
SMS Babi:Fanousku,diky za zpravu.Vem si dva aspiriny a neco na krk.Stastnou cestu,mamus.
Na kole 106km. Mapa a profil zde.
Vítězové-Tonyho tým na Col de Verde 1289m.
14.den 9.9.2010
Vecer se s Karlem domlouváme,že pojedeme ráno brzy,i když se mi nechce zase hned opouštět sotva spojený tým.Jenže Tonyho parta chce trochu dospat včerejší únavu,dosušit zbytek věcí a vyrazí tedy až k polednímu..to už budeme s Karlem skoro v Bastii.Domlouváme se,že se večer setkáme ne v obvyklém San Damianu,ale v kempu Miomo,asi 5km za Bastií,směrem na Cap Corse.Chceme poznat něco nového a zároveň to bude dobré východisko na poslední,páteční výlet na zmíněný Cap Corse.Navíc to bude v sobotu blíž na trajekt,než z Damiana.
SMS Houba:Jste borci!Sleduju vase dramaticka dobrodruzstvi a pocasí na mapach nevypadalo tak hrozive.Tak uz dobre dojedte!H.
Cesta krásně uběhla,makali jsme a každých 10km se vzorně střídali ve vedení.V Cassamozze totální zácpa,tak jsme zahnuli podél letiště Poretta na naší známou pobřežní kosu a podél Damiana dojeli k Bastii.Předměstí Bastie a skoro stejné místo jako před rokem..defekt!Naštěstí přední kolo a rychlá tedy výměna duše a pokračujeme dál.Chceme si koupit něco k večeři dříve než v samotném centru,ale zdejší supermarket U kolem kterého jezdíme,je na opačné straně 4proudé silnice v opačném směru,ven z Bastie.Netušíc,co pro nás toto rozhodnutí v budoucích hodinách bude znamenat,dojedeme na nejbližší kruhový objezd a vracíme se po opačné straně výpadovky zpět k supermarketu.Pořád si libujeme,jak to máme časově zvládnutý,i přes ten defekt.Karel jde tedy nakupovat první,já hlídám kola a čas běží.Pak jdu já,čas taky běží a taky běží tlaková níže nad Bastii.Leje,když vyjdu s nákupem ven,Karel schovaný v přístřešku na vozíky,ale kola na dešti.Tlačíme rychle kola schovat pod úzkou římsu marketu a čekáme,co udělá počasí.Leje a leje a to doslova.
SMS Fanda:Tony,kde jste? V Bastii leje a bourka.Asi zase skoncime v Damianu,co?
SMS Tony:Asi 30km pred Bastii,Uz 2hod hrajeme v hospode karty.Dnes uz v desti nejedeme.T
Začínám tušit,že dnešní závěr cesty nebude tak pohodový,jak zpočátku vypadal.Černá obloha,stálý déšť,občas se změní na přívalový,blesky.Když se po hodině déšť zmírnil,tak opět na čtyřproudovku,na kulaťák a zpět směrem Bastie,která se před námi vypíná od přístavu do kopce jak pevnost.Ujedeme asi 500m a opět přívalák,to se nedá..Vjíždíme pod střechu benzinky Esso a tam strávíme dalších 2,5hod/!/Karel u stojanu na LPG,já u bezolovnatého.Hromy blesky,po levé straně za tu dobu stovky aut do/z Bastie ve čtyřech pruzích,po pravé straně jsem ve vzdáleném přístavu napočítal za tu dobu snad 12 přijíždějích a odjíždějících trajektů..Mám stále samozřejmě dres a kalhoty s krátkým,je mi děsná zima,husinu na nohou,které se začínají pěkně třást.Držíme stále ta naložená kola,protože to nejde nikde opřít-jediná vhodná zídka je sice jen 3m od nás,ale na dešti a navíc v koridoru,kterým si zkracují cestu řidiči v koloně do Bastie.Dojedou v koloně k pumpě,vybočí jako by jeli brát benzín,projedou koridorem skrz pumpu a nacpou se zase do postupující kolony a 2-3auta vždy předjedou.Stále čekáme na zlepšení počasí a večerní idyla v kempu bere za své.Čekáme na pokyn zhůry,jestli jet dál do nového kempu za Bastii,nebo se vrátit do Damiana.Trochu nám napovídá Tonyho esemeska,že zahýbají do Damiana.
SMS Tony:Zdar,mel jsem defekt.V Cassamozze zahybame do Damiana.Kde jste vy?
SMS Fanda:Jsi druhej,ja pichal pri prijezdu do Bastie,predni.Prsi tam,tady leje.Jsme stale na pumpe.F.
Padá tedy chlapské rozhodnutí,že v půl sedmé se jede zpět do Damiana,ať leje,jak leje.Loučíme se s obsluhou pumpy a přes čtyřproudý kruh.objezd opět zpět opačným směrem.Když jedeme podruhé kolem supermarketu,tak opět přívalový liják a Karel tedy opět zahýbá pod spásnou římsu.Čvrthodinka čekání na lepší podnebí se ale rázem mění na horečnou hodinku.Začíná vykukovat sluníčko,chceme vyjet a Karel najednou zjišťuje,že má prázdné přední kolo.Neskutečné!Opět tedy divadlo pro spěchající zákazníky u hlavního vchodu:brašny dolů,přifukovat na dojetí nemá cenu,v duši je díra jak hrom.Oprava zkušeného mechanika netrvá dlouho a vyjíždíme.S lítostí opouštím poslední milovaný kruhový objezd a po cyklostezce konečně do kempu,kde se ostatní diví,kde se couráme.Za tmy stavíme stan,studená večeře a do zavlhlého spacáku.Už je mi dobře,dosušíme zítra.V noci opět přeprška,ale náš Hudy nepustil ni kapku.
SMS Fanda:Dnes totalni zmena pocasi,prival.deste,jdu spat v mokrem,navic 3defekty tymu,opet 100km.Jsme v Bastii,po veceri nalada vyborna.Zitra lepime,susime,spravujeme a odpocivame.F+K+T+B+V
SMS Houba:Hlavne ze jste v poradku v cili,pasaci!Ty vase denni porce km se mi vzhledem k terenu zdaji neuveritelne.Oslavte to a stastnou cestu domu!H.
Na kole 100km,ale v noci se mi zdálo,že jsem to všechno najezdil jen v Bastii na kruhových objezdech. Mapa a profil zde.
Nakonec lahůdka pro Karla:výcviková pomůcka pro příští návštěvu Bastie.Satelitní snímek Avenue Sampiero Corso
s naší benzinkou/číslo 11/naproti hřbitovu a můžeš si to zase projíždět po kruhácích zpátky k Hyper U a zase dokola,kolikrát chceš..a za sucha a bez defektů
s naší benzinkou/číslo 11/naproti hřbitovu a můžeš si to zase projíždět po kruhácích zpátky k Hyper U a zase dokola,kolikrát chceš..a za sucha a bez defektů
15.den 10.9.2010
Vstáváme později,dnes sušíme,spravujeme a odpočíváme.těšíme se z moře,dopisuju deník.Potkáváme se s Pepou a domlouváme večerní setkání.Po večeři tedy jdeme do baru u recepce,kde se promítají hudební DVD..dnes mí oblíbení Dire Straits,starší živý koncert a na závěr pár písniček Simona&Garfunkela,tentokrát zase ale setkání veteránů.Vynikající zážitek!Sedíme v přítmí na pohovce,posloucháme,ale většinou vzpomínáme a popíjíme růžové z našich plecháčků.Tým splnil cíl,SeniorTour Bonifacio 2010 byla úspěšná.
16.den 11.9.2010
Vstáváme s Karlem v půl osmé hned na pláž,jsme tam první,dokonce ještě před těmi milovníky ranních chvilek,kdy ke pláž ještě pustá,slunce vychází a moře je klidné.Dopoledne krásně uběhlo lenošením.V 10hod začínáme balit a po jedenácté odjíždíme do Bastie na trajekt.Dvanáct km klidné jízdy,provoz sobotní,ale v uličkách Starého města kolem Citadely ruch stálý a neměnný.
V uličkách Bastie mne zaujal tenhle cyklista,který nemusí šlapat,neboť je na mopedu.
Poslední nákup na cestu na trajekt a do autobusu a již jen pár set metrů dolů do přístavu.Hodinku čekáme na lavičkách na náměstí a po vyhlášení nástupu obvyklý shon:auta dovnitř,současně pěšáci a my,uvázat kola v podpalubí a rychle nahoru a zabrat místa k sezení.Z Bastie 30min zpoždění při odjezdu,sedím s Karlem a Pepčou na palubě,ale asi hodinku si vyčítám výběr místa k sezení-stín od záchran.člunů a silný vítr na otevřeném moři,který docela zebe.Jak ale slunce postupuje k západu,tak asi po hodině a půl jsme už na lavici v plném slunci a v teple.Cestou se o vzruch postarali dva delfíni,kteří připlavali k boku lodi a s několika výskoky jí pár minut doprovázeli.Cesta tedy proběhla až nudně dobře,rušivým a nepříjemným momentem byl až výjezd z lodi v Livornu.Naše kola byla v podpalubí doslova obložena čekajícími automobily,většinou bez řidičů,kteří se dolů dostavovali v nepravidelných intervalech a když tedy dorazil zadní řidič v řadě a chyběl zase nějaký vpředu,tak řada stejně stála a my s ním.Na známém místě už čekal náš autobus,ale další menší komplikace nastala s přistaveným vlekem na kola.Z Brna jsme odjížděli s vlekem na 13kol,na zpáteční cestu byl vlek pouze pro kol deset.Tři kola tedy musela jít po určitých úpravách/přední kolo ven,otočit řídítka/do vaku a za zadní sedadla.Noční cestu nemá cenu moc popisovat-pár čuracích zastávek na protažení ztuhlých těl a rozhýbání kloubů,zkrátka trpěl jsem.Poslední zastávka na rakouském území už byla docela za světla a tak cesta lépe ubíhala,když bylo na co koukat.Poslouchám Mp3 a dopisuju deník.Karel vedle dospává neklidnou noc,taky se už těší do své postele.
8.30h jsme 20km před Vídní a pak poslední zastávka v Mikulově,před příjezdem do Brna,cíle naší cesty.
9.15h stavíme ještě neplánovaně před Vídní jednomu cestujícímu,který se dostavil v Livornu ve značně zbědovaném stavu-poškrábaný obličej,zakrvácené a zašpiněné kalhoty a dost nepřítomný pohled.Už chtěl 4x v noci zastavit kvůli WC a oba šoféři jsou již,mírně řečeno,naštvaní a my též.Pro uklidnění davu pouští řidič Pupendo a my v klidu projíždíme Vídní.Mikulov poslední zastávka a pak ve slabém nedělním provozu dojíždíme do cíle.Z přívěsu vyndat kola,z autobusu bagáž a opět jí navěsit na kola.Kvůli tomu,že to už Galerií Vaňkovka tlačit nebudem a tedy těch pár set metrů dojedem na kole.Na nádraží rychlé loučení,kluci míří na Prahu a já zůstávám osamocený v přeplněné nádražní hale.Hodina čekání na vlak,pak náhradní autobus H.Cerekev-Jindřich.Hradec,kam mne jako jediného cestujícího kolaře vezme ochotný řidič přistavené dodávky a tak,v pohodlí na sedadle spolujezdce,dojíždím do J.Hradce a už naposled překládám kolo do vlaku.Cesta příjemně utekla v rozhovoru se starým profesorem z píseckého gymnázia,který se vracel z Brna domů.
18.30h Protivín a ještě si s profesorem máváme na rozloučenou.Strakonice,Plzeň a jsem doma.
Skončila další,tentokrát dvouletá etapa našich putování.Minulý rok jsme pokořili severní polovinu ostrova a letos se tým Seniorů vydal dobýt,poznat a užít si i jižní polovinu Korsiky.Píšu "stejný tým Seniorů",ale jestli jste dočetli až sem,tak víte,že se naší výpravy zúčastnila stejnou měrou i juniorka Bára,Tonyho dcera,která v jeho šlépějích pokračuje dále.Vítaná,příjemná změna,která oživila jubilejní 10.ročník našich výprav a dodala snad i nový náboj do let příštích.Báro,chlapci,díky za letošní zážitky a těším se příště!F.
Komentáře
Okomentovat