Nazujte pohory a pojeďte...
Sedm let v Tibetu Heinricha Harrera jsem četl i viděl několikrát a jako úlitbu bohům bych asi obětoval hodně,abych těch pár dnů na místě strávil.Jako úlitbu manželce jsem ale minulý týden strávil překrásných sedm dnů na Železnorudsku.Když mnohé společné dovolené"spláchnete"výmluvami na pracovní vytížení,cyklistické akce a putování se Seniory,tak stejně jednou dopadne kosa na kámen a vy se musíte zachovat jako chlap a zodpovědný manžel,který nazuje pohory a nechá mimořádně kolo pověšené doma ve sklepě.Tak tedy,dějiště:hotel Ostrý,Železná Ruda a okolní žluté,červené,zelené a modré turistické značení protínající šumavské kopce,lesy,louky i hluboká údolí.Obvyklý deník nečekejte,ten si nechávám na naše zářijová putování.Dnes tedy jen pár fotek a pozvánka..přijeďte,budete nadšeni jako já.
Hned první tůra a odešly mi podrážky mých letitých"trekovek".Telefonát dceři do Plzně,posílá vlakem náhradní pohory a já mezitím procupital tůru po špičkách.Na Špičáku jsem si počkal u vlaku na boty a dokončil tak tuhle skvěle rozehranou logistickou operaci.
Chci slavit na Pancíři,ale místní horal dnes Františkův svátek nesvětí,štípe raději dříví..
Ve vlaku nám bylo ještě hej..nevěděli jsme,co nás nahoře čeká.U kaple sv.Kunhuty pod Prenetem a takhle bude celou cestu.
Posíláme pozdrav Dusičovi a pokračujeme na Můstek.Další foto nejsou severské bílé noci,ale pohled ze Špičáku,ve tři odpoledne.Za chvíli jsme doma...když ale najdeme cestu.
Kdepak je ta červená..?
Cestou od Černého jezera na Bílou Strž a Stateček a už podle stínu vidíte,jak se opět otočilo počasí..rukavice zůstaly v batohu,vyhrnout nohavice a vzhůru na Ostrý..!
Hamerské údolí z vyhlídky na Statečku a nádherné louky cestou dolů do Hojsovy Stráže...pak už jen počkat na vlak a těšit se zase někdy příště.
Komentáře
Okomentovat