Jizerská 50 z mého pohledu

A příští rok znovu na startu..?

---

Redakčně neupraveno/Zdravím všechny příznivce Jizerské 50. Krátce popíši jaké to bylo a co předcházelo startu.

Nejdříve je třeba se rozhodnout, zda stojí za to, tento namáhavý masový závod absolvovat. Pak se totiž musí malinko přizpůsobit životní styl již pár měsíců před závodem. V mém případě to znamená udržení konzumace tolik oblíbených alkoholických nápojů v rozumných mezích a vypití moře bylinkových čajů, protože jsem chabrus na horní cesty dýchací a jejich zánět při závodě není příjemný, neboť se při něm nepoužívá kapesníků ( zbytečné zdržování ). Po skončení cyklistické sezóny je potřeba plynule přejít na běžecký trénink. Proto je nejlépe hned v srpnu zaplatit startovné. Jednak je levnější a vidina zbytečně vyhozených peněz Vás spolehlivě udrží v přípravě. Jakmile napadne sníh ( alespoň na horách ), je potřeba dodržet rozkaz zaměstnavatele  dobrat si zbytek dovolené a vyrazit do terénu. Nesmí Vás odradit první dojem, že vlastně vůbec neumíte lyžovat. To se časem podá a přestanete se tolik bát pádů. Po vánočních a novoročních svátcích musíte vyrazit znovu, protože vlivem pozměněné vlastní hmotnosti se pozmění i mazací komory pro stoupací vosky na skluznicích vašich běžek.

No a pak se rychle přiblíží termín startu ( zpravidla 2.neděle v novém roce ). My vyrážíme již v pátek, abychom se aklimatizovali a ubezpečili, že jsme neponechali nic náhodě. Cestou na hory si vyzvedneme v Liberci v OC Nisa startovní čísla a obálku s čipem a dalšími drobnostmi od pořadatele. Doporučuji Vám si i tyto formality překontrolovat, abyste podobně jako já nedostali od sice sličné, ale nepozorné dobrovolnice obálku, která Vám nepatří. Já místo svého čísla 2518 a z toho plynoucí 6. startovní vlna jsem obdržel číslo, které by mě rázem katapultovalo téměř do čela startujících před světla kamer, konkrétně č. 251 s iniciály Maxim Lakejev, Moskva, Rusko...Toto jsme zjistili naštěstí ještě v podhůří.

Od pátku a po celou sobotu bedlivě kontrolujete kvalitu
sněhu, která se však neustále mění a tak se také pořád mění názory všech expertů na mázání skluznic, až se nechtěně dozvíte, co všechno se na lyže dá napatlat. V předvečer závodu již máte na lyžích několik vrstev parafínů, klistrů a to ještě ráno mázu finálně upravíte a pak... děj se vůle boží.

Nyní k samotnému průběhu závodu. Počasí se ráno konečně umoudřilo, takže nehrozí, že byste  sami sebe považovali za  blázny, že běháte téměř pět hodin po horách v dešti. Start probíhá podle harmonogramu a tak v asi v 9.30 vyrážím společně s dalšími pětisty závodníky v 6. vlně s běžkami v rukou do stopy, kde se nejpozději 30 m před startovní čárou musí nandat lyže.

Po proběhnutí startovní čáry měřící zařízení zaregistruje váš čip a počne měřit váš čistý čas běhu. Začíname stoupat k rozcestí U buku. Pozici mám dobrou, naštěstí se to tady nezašpuntovalo. Na chvilku se trať narovná až k Nové louce. Od Blatného rybníku začíná 6 km dlouhé stoupání přes Kristiánov na Rozmezí. To tvrdě prověří každého. Držím se v hlavním proudu¨, neztrácím, jen neuváženě přeskakuji ze stopy do stopy, abych objel pomalejší závodníky. Z Rozmezí začíná první sjezd. Poznávám, že lyže mně na mokrém sněhu nejedou. Asi jsem promazal. Dojíždějí mě i slabší, které jsem do kopce pracně předběhl. Blíží se Kneipa a proti nám se ve vyhrazených stopách řítí extratřída závodníků z nichž vzejde vítěz a mají polovinu závodu již dávno za sebou. Sjíždíme Kasárenskou silnici, pod Vlašským hřebenem k rozcestí U bunkru, kde se opět míjíme se závodníky, kteří odstartovali dříve. Projíždíme osadou Jizerka, kde je další občerstvovací stanice ( celkem pět  ). Po houpavé Promenádní cestě na Smědavu. Začíná prudký kopec zpět na Kneipu. Pak přes Svatou Máří více méně po rovinách a zkopce na Hřebínek, kde stále ztrácím pozice, protože lyže špatně kloužou a to nahrazuji velkým nasazením oproti ostatním a to mě vyčerpává. V posledním stoupání na Olivetskou horu již nikoho nepředjíždím. Nemůžu! Říkám si, že toto jedu naposled, později to koriguji že naposled na těchto běžkách. Naštěstí při sjezdu z Olivetské hory slyším moderátora na stadionu v Bedřichově. Teď už se nějak doplácám do cíle. Ve smyčce před a na stadionu se před diváky tvářím, že ještě můžu. Přesto prohrávám s několika dalšími závodníky finiš v soupaži.

Je z toho čas 4:33:25 a celkově 2376. místo, ve své kategorii mužů do 50 let 675. místo. Ztráta na vítěze 2:27:44 ( Anders Aukland Nor ).  Cíl pro příště, když vydrží zdraví : dosáhnout umístění v první polovině startovního pole. Takže abych šel shánět nové běžky...