Zatím jenom ochutnávka...NYNÍ JIŽ AKTUALIZOVÁNO!
Zatím jenom ochutnávka z Houbova včerejšího maratonu.Nechte našeho borce vydechnout a těšte se na samostatný článek.
KONEČNĚ AKTUALIZOVÁNO:Omlouvám se z prodlení,ale teprve po týdnu pobytu v lázních Jeseník se dostávám k fungujícímu internetu a můžu tedy vložit Houbův komentář se zážitky z pražského maratonu.
Tak takhle jsem to viděl já:
Ráno 8.5.,budík nařízen na 6.15,probouzím se sám od sebe v 5.45.Snídaně- chleby s marmeládou,čaj.Potom připnutí startovního čísla na tričko,zabalení batohu s převlečením po doběhu,abych mohl večer do Zlých časů a vlakem 7.34 do Vysočan.Tam ještě pár povzbuzení od kolegů,fotečka a pokračování do centra.Tam procházka ke startu,poté hledání toalety, abych nemusel někde po startu hledat "stromeček" jako pejsek.Nakonec jsem si pobloudil v Paladiu,záchody až v posledním patře,takže do Celetné ke startovním koridorům se dostávám 8.45.
Startovní číslo mě opravňuje ke vstupu do zony "D",což je naštěstí až na Staromáku,ale dostat se tam úzkým průchodem,když drtivá většina jde proti mě(na Malém náměstí je šatna na odkládání zavazadel a toalety),byl dost náročný úkol.Nakonec svůj vchod nacházím v 8.55 úplně naplněn,ale vměstnávám se tam.Musím ríci,že jsem mile překvapem,jak blízko před sebou mám start,moje obavy byly zbytečnéJeště moderátor zazpívá"Happy birthday" na objednávku některému ze zahraničních účastníků a START je tady.Já dopíjím poslední hlty svého zavodňovacího nápoje a po 1 min a 40 vteřinách protínám start i já.Paráda,běží se,nikdo mi nepřišlápl zezadu botu.Asi po 2 km už se dá běžet podle svého,dav se rozprostíráJediné,co se dá vytknout,je vpuštění běžců firemních štafet na trať hned za elitou.Je jich celkem dost a výkonostně to je od fakt borců po recesisty,kteří se chtějí jen zůčastnit.Nic proti nim,ale dost se tam zpočátku motají a byli dost nevyzpytatelní,co provedou.Ale dobře,běží se mi v pohodě,ještě je všude dost stínu.Já si vždycky závod dělím na pětiny a každou pětinu běžím za jednoho člena naší rodiny s tím,že to jde od nejmladší Kačenky přes Fandu,Terezku a ženu Petru(za každého 8 km)a poslední"desítka" je moje.
Běžíme poprvé kolem tržnice na Libeňský most a Karlínem zpátky a já si říkam,jak mi asi bude,až tady poběžím po 30 km podruhé....Ale zatím super,na 10 km mi hodinky ukazují asi 44 minut,což je asi o 1 minutu rychlejší,než jsem si plánoval.Ale tepy nízko,nic nebolí a pocitově super,tak proč brzdit.Na 12 km probíháme Staroměstským náměstím a centrem po Příkopech,kolem Národního divadla směr Podolí.Atmosféra úžasná,všude kolem spousta lidí.Já si držím svoje vysoké tempo.Na 16 km mě povzbuzuje rodinka,na tramvajové refíži si plácám s dětma a začínám běžet za Terezku.Petra se ptá,jak to jde a já říkám,že super.Běžíme podél trati do Nuslí a zpět k Vltavě,já už cítím blízkost Zlých časů,kdýž podbíháme Nuselák a přesto vím,jak jsou ještě daleko.Na 19.km jsem zpět u Vltavy,opět míjím povzbuzující rodinku.Valíme to po nábřeží k bazénu v Podolí,kde je otočka a polovina závodu.Půlku mám za 1.33.15,je to opravdu suprově rozběhlé a já si říkám,že pokud nepřijde nějaký kolaps,tak by to měl být osobák jak hrom.........
Slunce už dost pálí a slibovaná oblačnost,ktará se podle simulace měla nad Prahu dorazit okolo 10.hodiny se zlehka zjevuje na obzoru.Běžíme po nábřeží zpět na Palackého náměstí,na 24.km naposledy vidím Petru(jak krásné-právě začínám běžět za ni),která kousek popobíhá se mnou a povzbuzuje:"to dáš,jseš borec!"
Já se však už začínám přehřívat,tep vyletěl ke 160 a začínám mít obavy.Odpovídám jí,že to začíná být špatné,cítím,jak mi po těle dvakrát projede zimnice.Ale myslím si,že to je díky báječné atmosféře a z povzbuzování všech okolo.Přebíháme na druhý břeh a běžíme přes Anděl na Zlíchov.Snažím se trochu zpomalit a zabránit nejhoršímu,už se cítím docela špatně.Kilometry se začali vléci,26,27,28 mi přijde jako věčnost.
Zakazuji si myslet na to,kolik je to ještě do cíle a dávám si postupnější cíle.Na 28.km je obrátka na Zlíchově a podél Vltavy zpět.Tady běžím s nějakou ženou,které rozhodčí na trati hlásí,že je 7 v rámci mistrovství republiky(7.Češka).Stále sice běžím,čekám,kdy krize odezní.Na 30.km mě bohužel oficialně nezměřili,ale podle mých hodinek to bylo za 2.14.00.Začínají mě zvolna předbíhat někteří soupeři,někteří naopak již přešli do chůze.
Je to jako ruská ruleta.Stále více tuhnu,ale nechci za žádnou cenu zastavit!Přebíháme zpět na pravý břeh k Národnímu divadlu,u Rudolfina tahám jako poslední záchranu Carbosnack(hnusnej sladkej gel v tubě na poslední část závodu) a po přeběhnutí na levý břeh zapíjím vodou.Jsem hotovej,už si neříkám,na který km doběhnu,už jenom vidím nejblížší úsek v dohledu.
Slunce pálí,stín už není žádný.Probíhám 34.km jak v tranzu a stále se přemlouvám k běhu.Můžu zpomalit,nesmím zastavit,to by byl konecKřeče ještě nemám,ale cítím se slabý jak moucha.
Sbíháme pod most a výběh zpět už nezvládám,najednou jdu...KONEC..Totální prázdnota...Co dál?Vůbec nic se mi nechce.Nejradši bych se jakkoliv dopravil na Staromám do cíle,vrátil čip a zmizel.Zavrhuji to jako nesportovní,co by spousta lidí dala za to,kdyby mohli dojít do cíle!!!Tak jdu dál míjím 35.km,občerstvuji se a snažím se rozběhnout.Dobíhá mě vodič pro běžce s balonkem 3.15 a mě berou křeče do zadního stahna.Opět tedy jdu a v hlavě mám prázdno.Tak takhle je asi hokejistovi,když vyhraje všechny zápasy,ale ten rozhodující ztratí v prodloužení.....Takhle je asi horolezci,který se pachtí na vrchol.ale po několika dnech dřiny skončí pod ním.......
Ba ne,tomu musí být hůře.....Tohle vše se mi honí hlavou a opět chvíli běžím.Jsem tuhej jak nikdy,křeče útočí nad kotníky a opět do zadních stehen.Před Libeňským mostem procházím okolo hospody a před ní je výčepní.Vše už ztraceno,pro si trochu nespravit chuť po těch všech sladkých sr......Ptám se,jestli nemá nealko pivo a už stojím s ním u pípy.začíná točit a v tom tak typický zvuk,když dojde pivo.Nabízí místo nealka desítku Gambrinus a já si říkám,proč ne.Hůře už být nemůže.aby nedošlo k mýlce,závod nepřešel plynule do chlastačky,nechávám si natočit do třetinky tak asi 2 dcl pivka,kopnu do sebe.Chci platit,o tom však gentleman za pípou nechce ani slyšet a jdu zpět na trať.Když mě vidí spoluzávodníci jít z hospody s číslem na trať,budí to sice údiv a nějaký Fin obdivně zvadá palec vzhůru.Já se v tu chvíli vůbec necítím jako hrdina,raději bych byl o km dál a pivo nechal na večer.Ale musím říci,že to na chvíli pomáhá a přebíhám Libeňský most až k Olympiku.Tady další křeč,opět stehna.Jsme asi na 38.km,vypadá to tu jak po boji,tak odhadem 20% lidí aspoň chvilku jde.Na 39.km se rozbíhám a vím,že teď už se nechci zastavit.Probíhám Těšnovským tunelem,kopeček za ním prověřuje zbytek sil-naštěstí mě už křeče nechytají a už se to blíží!Míjím 41.km a stále běžím.A už zahýbáme do cílové rovinky do Pařížské ulice.Tady by měla čekat rodinka,jsme domluveni,že budou čekat po mé levé ruce.Proto sbíhám k levé bariéře,ale "svoje"nevidím.Až asi odhadem 100m před cílem mi Petra prostrkuje Terezku s Fandou a společně ruku v ruce dobíháme do CÍLe!!!!!!Konec trápení!!!!!
Velká únava,vracím čip,věší mi na krk medaili a dostavám tašku s občerstvením.Po chvíli chození si sedám,nohy lehce tuhnou,ale potom můžu vstát a chodit...
Ještě čekáme v cíli na doběh kamaráda a jdeme s rodinama na 2 pivka do hospody k Rudolfinu,z otevřených dveří lokálu vidím závodníky(chodce),jak se trápí na 33.km přesně v místě,kde jsem si v krizi šlehnul carbosnack.
Po hodince se z hospody opravdu zvedáme,jdeme Prahou na hlavák a jedeme do Vysočan.Rodinka pokračuje domů,já dávám na šatně sprchu a čekám na Fandu,až spolu vyrazíme do Zlých časů.
Ještě zajímavá věc k mojí (de)hydrataci.Během závodu vypito každých 2,5km cca 2dcl,což je asi 3,5 litru,po závodě 1 litr minerálky,malé pivo nealko,2 plzně,1 matonka a ve zlých časech 6 piv,než jsem od rána poprvé použil záchod!-dohromady neuvěřitelných 8,5 litru tekutin
A tady jsou důvody,proč jsem slibně rozběhnutý závod nedokončil jako "vítěz"
1. přepálené tempo-měl jsem to běžet malinko pomaleji,plán byl 10km za 45min,půlka za 1.35.00.Zase kdybych to nezkusil,tak bych si to vyčítal....
2.počasí-už předem jsem se ho bál,nakonec teplota nebyla tak tropická,ale prostě květnové slunce má svoji sílu
Na další pokus musím bohužel čekat až na další sezonu,teď už to fakt nepůjde,i když formu cítím životní.Ale věřte mi,pokud zdraví dovolí,tak to za těch 3.10 někdy dám!!!!!!
Houba
Ráno 8.5.,budík nařízen na 6.15,probouzím se sám od sebe v 5.45.Snídaně- chleby s marmeládou,čaj.Potom připnutí startovního čísla na tričko,zabalení batohu s převlečením po doběhu,abych mohl večer do Zlých časů a vlakem 7.34 do Vysočan.Tam ještě pár povzbuzení od kolegů,fotečka a pokračování do centra.Tam procházka ke startu,poté hledání toalety, abych nemusel někde po startu hledat "stromeček" jako pejsek.Nakonec jsem si pobloudil v Paladiu,záchody až v posledním patře,takže do Celetné ke startovním koridorům se dostávám 8.45.
Startovní číslo mě opravňuje ke vstupu do zony "D",což je naštěstí až na Staromáku,ale dostat se tam úzkým průchodem,když drtivá většina jde proti mě(na Malém náměstí je šatna na odkládání zavazadel a toalety),byl dost náročný úkol.Nakonec svůj vchod nacházím v 8.55 úplně naplněn,ale vměstnávám se tam.Musím ríci,že jsem mile překvapem,jak blízko před sebou mám start,moje obavy byly zbytečnéJeště moderátor zazpívá"Happy birthday" na objednávku některému ze zahraničních účastníků a START je tady.Já dopíjím poslední hlty svého zavodňovacího nápoje a po 1 min a 40 vteřinách protínám start i já.Paráda,běží se,nikdo mi nepřišlápl zezadu botu.Asi po 2 km už se dá běžet podle svého,dav se rozprostíráJediné,co se dá vytknout,je vpuštění běžců firemních štafet na trať hned za elitou.Je jich celkem dost a výkonostně to je od fakt borců po recesisty,kteří se chtějí jen zůčastnit.Nic proti nim,ale dost se tam zpočátku motají a byli dost nevyzpytatelní,co provedou.Ale dobře,běží se mi v pohodě,ještě je všude dost stínu.Já si vždycky závod dělím na pětiny a každou pětinu běžím za jednoho člena naší rodiny s tím,že to jde od nejmladší Kačenky přes Fandu,Terezku a ženu Petru(za každého 8 km)a poslední"desítka" je moje.
Běžíme poprvé kolem tržnice na Libeňský most a Karlínem zpátky a já si říkam,jak mi asi bude,až tady poběžím po 30 km podruhé....Ale zatím super,na 10 km mi hodinky ukazují asi 44 minut,což je asi o 1 minutu rychlejší,než jsem si plánoval.Ale tepy nízko,nic nebolí a pocitově super,tak proč brzdit.Na 12 km probíháme Staroměstským náměstím a centrem po Příkopech,kolem Národního divadla směr Podolí.Atmosféra úžasná,všude kolem spousta lidí.Já si držím svoje vysoké tempo.Na 16 km mě povzbuzuje rodinka,na tramvajové refíži si plácám s dětma a začínám běžet za Terezku.Petra se ptá,jak to jde a já říkám,že super.Běžíme podél trati do Nuslí a zpět k Vltavě,já už cítím blízkost Zlých časů,kdýž podbíháme Nuselák a přesto vím,jak jsou ještě daleko.Na 19.km jsem zpět u Vltavy,opět míjím povzbuzující rodinku.Valíme to po nábřeží k bazénu v Podolí,kde je otočka a polovina závodu.Půlku mám za 1.33.15,je to opravdu suprově rozběhlé a já si říkám,že pokud nepřijde nějaký kolaps,tak by to měl být osobák jak hrom.........
Slunce už dost pálí a slibovaná oblačnost,ktará se podle simulace měla nad Prahu dorazit okolo 10.hodiny se zlehka zjevuje na obzoru.Běžíme po nábřeží zpět na Palackého náměstí,na 24.km naposledy vidím Petru(jak krásné-právě začínám běžět za ni),která kousek popobíhá se mnou a povzbuzuje:"to dáš,jseš borec!"
Já se však už začínám přehřívat,tep vyletěl ke 160 a začínám mít obavy.Odpovídám jí,že to začíná být špatné,cítím,jak mi po těle dvakrát projede zimnice.Ale myslím si,že to je díky báječné atmosféře a z povzbuzování všech okolo.Přebíháme na druhý břeh a běžíme přes Anděl na Zlíchov.Snažím se trochu zpomalit a zabránit nejhoršímu,už se cítím docela špatně.Kilometry se začali vléci,26,27,28 mi přijde jako věčnost.
Zakazuji si myslet na to,kolik je to ještě do cíle a dávám si postupnější cíle.Na 28.km je obrátka na Zlíchově a podél Vltavy zpět.Tady běžím s nějakou ženou,které rozhodčí na trati hlásí,že je 7 v rámci mistrovství republiky(7.Češka).Stále sice běžím,čekám,kdy krize odezní.Na 30.km mě bohužel oficialně nezměřili,ale podle mých hodinek to bylo za 2.14.00.Začínají mě zvolna předbíhat někteří soupeři,někteří naopak již přešli do chůze.
Je to jako ruská ruleta.Stále více tuhnu,ale nechci za žádnou cenu zastavit!Přebíháme zpět na pravý břeh k Národnímu divadlu,u Rudolfina tahám jako poslední záchranu Carbosnack(hnusnej sladkej gel v tubě na poslední část závodu) a po přeběhnutí na levý břeh zapíjím vodou.Jsem hotovej,už si neříkám,na který km doběhnu,už jenom vidím nejblížší úsek v dohledu.
Slunce pálí,stín už není žádný.Probíhám 34.km jak v tranzu a stále se přemlouvám k běhu.Můžu zpomalit,nesmím zastavit,to by byl konecKřeče ještě nemám,ale cítím se slabý jak moucha.
Sbíháme pod most a výběh zpět už nezvládám,najednou jdu...KONEC..Totální prázdnota...Co dál?Vůbec nic se mi nechce.Nejradši bych se jakkoliv dopravil na Staromám do cíle,vrátil čip a zmizel.Zavrhuji to jako nesportovní,co by spousta lidí dala za to,kdyby mohli dojít do cíle!!!Tak jdu dál míjím 35.km,občerstvuji se a snažím se rozběhnout.Dobíhá mě vodič pro běžce s balonkem 3.15 a mě berou křeče do zadního stahna.Opět tedy jdu a v hlavě mám prázdno.Tak takhle je asi hokejistovi,když vyhraje všechny zápasy,ale ten rozhodující ztratí v prodloužení.....Takhle je asi horolezci,který se pachtí na vrchol.ale po několika dnech dřiny skončí pod ním.......
Ba ne,tomu musí být hůře.....Tohle vše se mi honí hlavou a opět chvíli běžím.Jsem tuhej jak nikdy,křeče útočí nad kotníky a opět do zadních stehen.Před Libeňským mostem procházím okolo hospody a před ní je výčepní.Vše už ztraceno,pro si trochu nespravit chuť po těch všech sladkých sr......Ptám se,jestli nemá nealko pivo a už stojím s ním u pípy.začíná točit a v tom tak typický zvuk,když dojde pivo.Nabízí místo nealka desítku Gambrinus a já si říkám,proč ne.Hůře už být nemůže.aby nedošlo k mýlce,závod nepřešel plynule do chlastačky,nechávám si natočit do třetinky tak asi 2 dcl pivka,kopnu do sebe.Chci platit,o tom však gentleman za pípou nechce ani slyšet a jdu zpět na trať.Když mě vidí spoluzávodníci jít z hospody s číslem na trať,budí to sice údiv a nějaký Fin obdivně zvadá palec vzhůru.Já se v tu chvíli vůbec necítím jako hrdina,raději bych byl o km dál a pivo nechal na večer.Ale musím říci,že to na chvíli pomáhá a přebíhám Libeňský most až k Olympiku.Tady další křeč,opět stehna.Jsme asi na 38.km,vypadá to tu jak po boji,tak odhadem 20% lidí aspoň chvilku jde.Na 39.km se rozbíhám a vím,že teď už se nechci zastavit.Probíhám Těšnovským tunelem,kopeček za ním prověřuje zbytek sil-naštěstí mě už křeče nechytají a už se to blíží!Míjím 41.km a stále běžím.A už zahýbáme do cílové rovinky do Pařížské ulice.Tady by měla čekat rodinka,jsme domluveni,že budou čekat po mé levé ruce.Proto sbíhám k levé bariéře,ale "svoje"nevidím.Až asi odhadem 100m před cílem mi Petra prostrkuje Terezku s Fandou a společně ruku v ruce dobíháme do CÍLe!!!!!!Konec trápení!!!!!
Velká únava,vracím čip,věší mi na krk medaili a dostavám tašku s občerstvením.Po chvíli chození si sedám,nohy lehce tuhnou,ale potom můžu vstát a chodit...
Ještě čekáme v cíli na doběh kamaráda a jdeme s rodinama na 2 pivka do hospody k Rudolfinu,z otevřených dveří lokálu vidím závodníky(chodce),jak se trápí na 33.km přesně v místě,kde jsem si v krizi šlehnul carbosnack.
Po hodince se z hospody opravdu zvedáme,jdeme Prahou na hlavák a jedeme do Vysočan.Rodinka pokračuje domů,já dávám na šatně sprchu a čekám na Fandu,až spolu vyrazíme do Zlých časů.
Ještě zajímavá věc k mojí (de)hydrataci.Během závodu vypito každých 2,5km cca 2dcl,což je asi 3,5 litru,po závodě 1 litr minerálky,malé pivo nealko,2 plzně,1 matonka a ve zlých časech 6 piv,než jsem od rána poprvé použil záchod!-dohromady neuvěřitelných 8,5 litru tekutin
A tady jsou důvody,proč jsem slibně rozběhnutý závod nedokončil jako "vítěz"
1. přepálené tempo-měl jsem to běžet malinko pomaleji,plán byl 10km za 45min,půlka za 1.35.00.Zase kdybych to nezkusil,tak bych si to vyčítal....
2.počasí-už předem jsem se ho bál,nakonec teplota nebyla tak tropická,ale prostě květnové slunce má svoji sílu
Na další pokus musím bohužel čekat až na další sezonu,teď už to fakt nepůjde,i když formu cítím životní.Ale věřte mi,pokud zdraví dovolí,tak to za těch 3.10 někdy dám!!!!!!
Houba
Odraz z plosky,to vidím,to vidím!!!
OdpovědětVymazatTýden se nyní budu toulat po Rychlebských horách,ale snad se dostanu k netu dát článek na stránky,jestli se s námi Houba podělí o zážitky.
OdpovědětVymazat