A letos už asi naposledy...
Minulý výlet na Grosse Falkenstein mne nabudil natolik,že jsem se rozhodl,že letošní turistickou sezónu zakončím opět na jeho svazích.Věděl jsem samozřejmě o zdejší sněhové nadílce,ale doufal jsem,že na vrchol dorazím ne sice po turistické trase,ale normálně po silničce/cyklostezce,která bude alespoň minimálně projetá nebo protažená,když vrcholová chata normálně funguje.Únava po včerejší druhé noční směně mne sice trochu zviklala v odhodlání vyjet,ale jednak byl už batoh nabalený a navíc mne při střídání Houba ubezpečil,že budu zpětně litovat,že jsem vyměknul a nejel..a měl pravdu.
*Nádraží ve Špičáku vzorně uklizené po sněhové nadílce.Areál Nad nádražím fyzicky připraven na první lyžaře,rolba už upravovala sjezdovku,ale z vlaku zatím žádný zájemce nevystupuje..snad až o víkendu.
*Železná Ruda mne přivítala vlhkým a studeným počasím,liduprázdnými ulicemi,sněhovými bariérami a prosolenou břečkou na silnicích.Raději pospíchám ven z města,známou cestou kolem hřibitova,alejí vzácných stromů k bývalému zámečku a dolů k Debrníku.
Autem projetá stopa ale končí před hraničním přechodem a začíná území nikoho,kde je třeba si stopu poctivě prošlapat.
*Za můstkem začíná bavorská strana a tak doufám,že narazím na schůdnější terén.Na autem projetou stopu ale narážím až po několika stovkách metrů,na cyklo/běžkařské stezce mířící vpravo k Zwieslerwaldhausu.Já se ale dnes vydávám na stranu opačnou,po cyklostezce na Falkenstein.Chůze mi vyhovuje,takhle jsem si to představoval,vyjetá stopa od kol je tak akorát široká na dvě chodidla,navíc je teplo a vítr vůbec nefouká.Když to půjde takhle až na vrchol..Idylka ale trvá přibližně jen asi kilometr.Ve stoupání,na odbočce lesních cest stopa končí a obrací se zpět,vzhůru pokračuje jen souvislá bílá pokrývka cca 25cm hluboká,ale na otevřených prostranstvích napadaná a nafoukaná až 40cm vrstva neporušeného čerstvého sněhu.Tak můj předpoklad nevyšel..chatař na Falkensteinu má zřejmě dostatečné zásoby,nouzí netrpí a ztráta kontaktu se světem mu zatím nevadí.
*Já ale tím pádem musím upravit itinerář a změnit trasu.Před Zwieslerwaldhausem opět míjím připravené toalety pro běžkaře,které jsem zmínil v článku minulém,ale tentokrát z uctivé vzdálenosti ze stezky,nechci se bořit ve sněhu.I když je sněhu relativně dost,chtělo by to přimrznout a ještě trochu napadnout navrch.Ti nedočkaví běžkaři jistě vidí,že stopa je zatím stále projetá jen od auta.
*
*Malý vyhlídkový okruh kolem vesnice a jsem na protažené silničce vedoucí ke Schwellhäuselu.Až tam ale dnes nepůjdu,pomalu obracím příď k domovu,respektive k Alžbětínu.Pár stovek metrů odpočinku na protažené silničce a pak vpravo lesem,proti vrstevnici vzhůru k útulně Hochbergsattel.Přes hodinu poctivé práce,prošlapávání stopy v hlubokém sněhu,lesním tichu a stále se lepšícím počasí.Chvílemi si připadám jak Emil Zátopek,když chodil trénovat v těžkých vojenských kanadách..ale co,na jaře se to bude hodit.
*
*
* Z vrcholu stoupání je to jen cca 2km po protažené silničce dolů do Alžbětína na nádraží.V létě si cestu můžete zpestřit i stezkou turistickou,která je o něco delší,není po cyklostezce,ale vede lesem a různě křižuje cestu šotolinovou..ale to až zase na jaře.Opět se zatahuje,hezké počasí v lese bylo asi jen chvilkovou odměnou za namáhavé stoupání.Poslední pohled na místní dominantu Grosse Arber,který se už opět zahaluje do mlhy.
*Celková trasa cca 14km,cestou jsem potkal jediného člověka a to byla obsluha sněhového pluhu,kterého jsem zdravil pod Zwieslerwaldhausem...
Aktualizováno:Včerejší stav lyžařských stop již neplatí!Jsem rád,že jsem si derniéru letošní turistické sezóny odbyl včera,dnes bych již ničil stopu svými šestačtyřicítkami a to bych se musel vrátit předčasně.Aktuální stav běžkařských stop na Železnorudsku k dnešnímu datumu dle serveru Bílá stopa zde.
Komentáře
Okomentovat