Generálka se povedla

Suché studánky?Možná v parném létě,ale ne včera...

---

Se Železným Karlem mne čeká víkendový pobyt v modravském "Dřeváku" a aby jsme se trochu připravili na podmínky,které nás pravděpodobně očekávají,tak jsme se včera spolu vydali na společný teambuildingový výlet.Vlakem do Janovic n/Úhlavou a na kole šumavským podhůřím vstříc dobrodružství.Trasa:Opálka-Záhorčice-Divišovice-Městiště-Suché studánky-pod Prenetem na Křížový vrch-Z.Lhota-Nýrsko-Klatovy a vlakem do Prahy,cca 70km.

Oproti předpovědím nás příjemně překvapilo počasí,polojasno,nefouká a i sluníčko se ukazuje.Když ale klesneme do Městiště,tak se zatáhne a vlhko z okolních lesů se nám dere pod kůži.Momentálně končí cyklostezka,následující tři kilometry stoupáme po zelené turist.značce-kamenitý chodník nás nutí tlačit kola,za krk nám kape studená voda z mechem pokrytých stromů a už se objevují první ostrůvky sněhu.Dorážíme na cyklostezku 2032,která je už kompletně pod sněhem,ale s trochou opatrnosti se dá pokračovat vzhůru i na kole.Vystoupáme na rozcestí Suché studánky a tady řešíme první dilema,kam pokračovat dále.Čtyři cyklostezky stoupají na čtyři světové strany a všechny pod sněhem,tentokrát čerstvým,neporušeným.Vybíráme si cyklostezku 2054.která kopíruje Můstecký hřeben a Městišťskou roklí se vrací zpět pod Prenet.Členitý chodník,10cm čerstvého,neporušeného sněhu a absolutní ticho.Kolo v tom bílém mechu není slyšet,občas do helmy cinknou zmrazky,které padají z okolních stromů a k tomu náš zrychlený dech...idylka jak z Mrazíka,ale chvilkama bych opravdu raději potřeboval ty kouzelné sáňky.Kvalita cesty se časem horší,hrbolů přibývá a chvílemi vůbec nevím,co mne čeká pod bílou přikrývkou,takže jedu stylem koloběžka,levou nohu vycvaknutou a odrážím se,připraven padnout do měkkého..v tom lepším případě.Z kopce bicykl odmítá brzdit a pod vrstvou přimrzlého sněhu vypadá jak z marcipánu.Po dvou kilometrech dobrodružné poutě narážíme na závoru a po pár metrech už víme proč-horský potok strhnul břehy a na druhou stranu se dostaneme jen po zasněžených kamenech,v prudkém proudu a s kolem na rameni.To horší ale teprve přišlo na vrcholu stoupání-kombinace rozježděné cesty,rigoly od dřevařských mechanismů plné hnědého bahna z tajícího sněhu,hluboké louže,které nejdou obejít,plotny zmrazků..kilometrové peklo,nedá se říct očistec,protože Karlíkovo kolo vypadá zadělané,jak od krávy trpící kolikou.Kaskadér projíždí bez váhání hluboké louže neznámé hloubky,maximálně zvedne nohy nad rám a projede setrvačností,symbolický blatníček nad zadním kolem se sice snaží,ale marně.Hezky pruží a Karlova nová Moira je na zádech jak břízolitem nastříkaná.Já aplikuji koloběžku,ztrácím sekundy a závod bych nevyhrál,ale na zádech ani kapka.Konečně sjíždíme na asfalt,rozcestí vpravo Děpoltice,my se vlevo napojíme na známou cestu ze Zelené Lhoty na Prenet a Můstecký hřeben.Sčítáme škody a už na sjízdnějším povrchu klesáme serpentinami do Zelené Lhoty,po sněhu již ani stopy a louky dělají svou barvou čest názvu obce.Povinná přestávka v restauraci hotelu Zach a malý Bernard s bramboračkou ve stylovém lokále.V půl čtvrté pokračujeme do Nýrska,bahno na kolech usychá a pomalu odpadává.Stavíme na hrázi přehrady a po cyklostezce do města.Nechce se nám čekat hodinu na vlak,tak ještě 17km časovka do Klatov,po hlavní a s větrem v zádech.Cítím přebytek energie,jede se nádherně i v tom provozu.Stihneme nákup do vlaku a báječný výlet končí večer v Praze,kde se loučíme,ale ne nadlouho..v pátek vzhůru na Modravu!

Stržený břeh potoka,nezbývá než po kluzkých kamenech..jinudy není možná.

Tankodrom už za námi a Karlova záda jako důkaz,že Suché studánky jsou suché jen v parném létě,ne včera.

Pes u Zachů,Zelená Lhota.

Nýrská přehrada a Karla marná snaha.Kdyby nebyla nádrž zásobárnou pitné vody pro Klatovy,tak by prý Karlík zkusil účinnější způsob očisty.

Klatovy.Klid a relax.