Dusítko,vše nejlepší!

Neděle 2.12.2012 narozeniny slaví Dusič...

---

Opět se již týden předem trápím a marně vymýšlím neokoukanou formulaci narozeninového přání pro našeho kamaráda Dusiče.Vždyť,co vymyslet inspirativního pro tohoto multiinstrumentalistu,který na co sáhne,tak zvládne a přesahem svých činností a dovedností zanechává tak výraznou stopu ve vědě,IT technice,kultuře..to nevím a sportu?Vím,že ani Dusidlo neočekává nějaké pochlebování,spíše naopak,já osobně jsem tedy opět připraven na každoroční odvetnou kritiku mého každoročního pozvání na stěžejní akci našeho SeniorTour týmu,neboť Dusičova divoká karta pro příští ročník je opět ve hře!Máme se opět na co těšit,podrobnosti o tradiční akci ale někdy příště!Již v dřevních dobách vysočanského sportu,kdy se mydlil po směně pingpong,chodilo se na tenis,já začínal slýchat o hokejbalu z vyprávění Houby,Tonyho,Emília a Dusiče,aktivních hráčů vzniklého týmu Seniorů Zeleného údolí a kdy jsem se teprve připravoval na první alpská putování,vznikalo sportovní podhoubí dnešních aktivit našeho týmu.Vyjel jsem s Železným Karlem,časem přemluvili Tonyho a tradice začala..Dusič začal jezdit z Karlína do Vysočan jako individualista netradičně na koloběžce,v šatně nebylo kvůli přibližovadlům chvílemi k hnutí a Dusič začal pošilhávat i po nominaci do týmu.Bydleli jsme tenkrát dokonce pár set metrů od sebe,v pražských Malešicích,vodil jsem ho za ručičku na třebešínský velodrom a ukazoval mu cestu sportovním životem.Dal na mne bohužel jen jednou,v památném roce 2003,ale svou jedinou zdolanou dvoutisícovkou se paradoxně zapsal mezi vysočanské legendy.Nastaly hektické roky,služební přeložení do nové stanice,přestěhování a s tím zásadní změna životních priorit.Těžká práce na rodinné farmě,dojíždění,ale i sportovní vzor manželky Štěpánky..ostatně,víte,že i nás Štěpánka inspirovala a "předjela" nás na Korsice před dvojnásobným pokořením ostrova naším týmem v roce 2009,10?..nutná relaxace přivedla Dusítka k prvním úspěchům v běžeckých kláních,tradiční účasti na městských bězích a podle toho,jak spolupracuje s naším týmem i při zprostředkovávání našich aktuálních zpráv přímo z výprav,tak věřím,že časem najde odvahu i čas a využije každoročně nabízenou divokou kartu,potrénuje,zabalí a vyrazí s námi..neboj se,my Tě na tu dvoutisícovku zase vytáhnemkdyž jsem poprvé přemluvil Železného Karla do Dolomit,tak měl najeto jen asi 320km,dodnes se o tom s hrdostí vypráví.Dusítko,trochu se bojím,že mne zase s divokou kartou pošleš jako každý rok do háje,ale nevadí,stejně to budu zkoušet dál a přeji Ti k narozeninám vše nejlepší,kamaráde!

Dusítkovým sportovním i soukromým životem se vine oblíbená číslovka 24,která dokonce v kmotrovské kombinaci 24-24 na majitelově Dacii dráždí například i benešovské strážníky,ale nás spíše zajímá ta část sportovního soukromí dnešního oslavence.Zde tradiční postupický Běh kolem Papéráku,místní běžecké podhoubí a Dusítko předává poslední předstartovní pokyny místnímu dorostu..vlastně ještě jesličkám.V souvislosti s příštím rokem mne něco napadá.Svou oslavu desetiletého zdolání první a jediné dvoutisícovky bys měl pojmout trošku stylově-s tím první vrcholem už to nestihneš,ale co takhle ten výroční rok vyvézt tu svou čtyřiadvacítku třeba na Furkapass 2400m..když ulžeme pár metrů .S radostí posloužím jako domestik..