Čtvrtek:Plzeň-Brno-Beroun.Pátek:Hořovice-Brno-Plzeň

Modré nebe nad hlavou,zelené moře u nohou...

---

Čtvrteční dilema,jak si zpestřit již léty "naježděnou" trasy na noční směnu,vyřešil pohled do mapy a taky rozhodnutí,že se konečně podívám do Těškova u Rokycan a okolí,zaslíbené země rokycanských cyklistů AC Sparta,kteří hojně využívají zdejší běžkařský areál.Samozřejmě,že mi pohled do kalendáře a poté i v reálu potvrdil,že okruhy vypadají pod únorovým sněhem přece jenom jinak,než pod rozkvetlým řepkovým lánem,ale jako základní informace postačil.V případě dostatku sněhu vhodná alternativa k naším oblíbeným Jakuszycům-zde navíc i bonus pečlivé a pravidelné úpravy tratí místními sportovními nadšenci a dostupnost z Plzně/Prahy.

Za posledními domky Těškova opouštím asfalt a nořím se do lesa Přírodního parku Radeč.Šotolinová cesta,turistická červená,která stoupá po úbočí Skalky se bude líbit milovníkům horské turistiky,neboť je okořeněna několika serpentinami alpského typu.Vyjíždím na rozcestí Radeč východ,vpravo pokračuje červená na Radeč hrad,ale tuto cca 1km odbočku si nechám na zdolání až za chvíli.Pokračuji vlevo po zelené na vysílač Brno/..tady vysvětluji stejnojmenný výraz z nadpisu článku.Nejsem hltačem kilometrů,jak z nadpisu článku možná vyplývá,není-li to nutné,ale líbilo se mi spojení Plzeň-Brno-Beroun.Správně tedy přísluší Plzeň-Brno 717m.-Beroun/mírně klesající hřebenovkou v zeleni,která přes Radeč západ klesne do Skelné Hutě,Stupna žst. až ke Korečnickému mlýnu v Přírodním parku Horní Berounka,sjízdnost tedy nezjištěna,ale pravděpodobně spíše schůdná jen pěšky./Vracím se zpět na rozcestí,zdolávám kilometrový výstup k hradu,který je sjízdný již trochu s potížemi díky příčným kořenům a kamenům,ale odměna je sladká..skalka v lese,hrad již jen podle informační tabule a vrcholové knížky,ale hlavně vyhlídková plošina s překrásným výhledem na zelené moře u nohou.Zapisuji se do knihy,scházím/sjíždím na rozcestí a s mírně otlučeným rozkrokem sjíždím po červené serpentinami do Lhoty pod Radčem,kde se napojuji na asfalt a mířím do Berouna na vlak.Celkem cca 95km,vítr,slunečno,žízeň.

Cestou a večer v práci se mi vše rozložilo v hlavě,ráno po noční se pojedu na Radeč podívat znovu,ale ne sám.Pozval jsem Železného Karla..Tony s díky odmítnul-kolo v opravě,Houba dobírá antibiotika,Emílio jde na noční.Začínáme v Hořovicích,stejnou trasou,kterou mířím po práci domů do Plzně,ale do Těškova zamíříme z Mýta,kde podjedeme dálnici a vystoupáme na začátek mé čtvrteční trasy.Následující itinerář je stejný,dojmy zesílené stejným Karlovým nadšení nad romantikou místa+mám radost,že jsem se mu trefil do noty.Na zpáteční cestě doprovázím Karlíka do Kařezu na vlak a pak přemýšlím co dál.Jsem sice po noční,ale na vlak se mi nechce čekat,tak to otáčím a mířím do Plzně po ose.Počasí jako včera,silný vítr si se mnou chvílemi dělá co chce,ale někdy i pomáhá do zad,mraky se honí a před Plzní již hrozí deštěm,ale dojíždím za sucha.Na computeru 98km,na GPSce o něco méně,ale nechce se mi kroužit kolem bloku,abych měl kulatou stovku,mám toho docela dost.Mapa a přehrávač trasy zde.

Za plotem vysílač Brno 717m.Končí zde cyklotrasa 2153 z Plzně,kterou vyzkouším příště.Na sloupku visí rezavý řetěz,snad památka na nějakého smůlovatého kolegu z minula,některé serpentiny skutečně hrozí přetržením této základní součástky bicyklu..

Hrad Radeč-informační cedule poznamenaná časem a skříňka s vrcholovou knížkou.Vpravo výšvih na vyhlídkovou plošinku.

Karlův zápis a současně důkaz,že se od mého včerejšího zápisu zdejší vyhlídkou nikdo nekochal.

..jen my dva.