Štěpánka to nezabalila a to je dobře...
Zdroj Benešovský deník/Do konopišťského parku se v neděli 15. června vypravili všichni příznivci atletiky. Konal se tam totiž další, v pořadí už sedmnáctý ročník vytrvaleckého závodu Konopišťská desítka.
Na start se postavila široká škála běžců. Nejmladší ještě ani nechodili do školy, nejstarším bylo hodně přes sedmdesát.
Výsledky Konopišťské desítky doplníme, jakmile je získáme od organizátorů závodů.AKTUALIZOVÁNO:výsledky si všech kategorií si otevřete zde.
Výsledky Konopišťské desítky doplníme, jakmile je získáme od organizátorů závodů.AKTUALIZOVÁNO:výsledky si všech kategorií si otevřete zde.
Jsem rád,že Štěpánka nepodlehla po půlmaratonu ve Varech splínu,ba právě naopak,jak můžeme vidět..snad má přátelská výtka tehdy dopadla na úrodnou půdu a Štěpánka se bude dále věnovat svému oblíbenému sportu.Snad tahle skutečnost trochu otupí i možnou ostrou,i když přátelskou,Houbovu kritiku,kterou jsem Štěpánce předvídal,až si Hubka po Albánii přečte její komentář po Varech
...já se u našeho maratonce přimluvím za shovívavost.
...já se u našeho maratonce přimluvím za shovívavost.
Já to dnes taky nezabalil,ale měl jsem namále..dnešní okružní tréninková jízda po kamarádech začala u Tonyho v Zelenči,v poledním vedru pokračovala do Úval za Železným Karlem a pak již spolu ve dvojici Posázavím za Dusičem do Postupic.Na Karlovi nebyl vůbec znát tréninkové manko,u mne vypadek celého tělního systému plynule navázal na noční výpadek zabezp.zařízení ve Vysočanech,kdy nás opět navštívili zloději kabelů.Většina tréninku se odehrála v kyslíkovém dluhu,bolelo mne snad všechno,takhle špatně mi na kole už dlouho nebylo..Na statku u Dusičů se o nás naštěstí Štěpánka perfektně postarala,dehydrované organismy nezodpovědných seniorů zavodnila,i když v mém případě by se hodila ještě i infůze.Dokonce Štěpánka samotná se se mnou loučila slovy:"Doufám,že do Benešova dojedeš,takhle špatnýho jsem Tě ještě neviděla!"..není co dodat.Dusič se mezitím oháněl obřími vidlemi a házel balíky slámy do stodoly k uskladnění,ale chvilku na možné poslední rozloučení s letitými kamarády si v pracovním vytížení taktéž našel.Zpáteční cesta se nesla v časovém pressu,protože jsme chtěli chytnout vlak v 19.02h z Benešova a následně do Úval/Plzně.Když jsme v 19.03h probíhali tunelem na nástupiště,tak už jsem se smiřoval s tím,že se vrátím k Dusičům a strávím noc na seně,ale vlak jsme chytli-jsem živý,tlak a tep se uklidňuje,zvolna osychám..
OdpovědětVymazatTak tady pár vět k Tvým "Varským" pocitům.Plně stojím za Fandovými slovy,lépe bych to nevystihl.Všichni běháme pro radost,která většinou přichází,když se nám po počátečním trápení začne běhat lépe a lépe.Já se trápím každý podzim po proflákaném létě úplně stejně,to samé mají kluci na kolech,když je po prvním výletě bolí zadky.....
OdpovědětVymazatVelice laskavá Houbičkova reakce vzhledem k tomu,že jsem s ním po balkánské misi ještě nemluvil a nemohl jsem se tedy vůbec přimluvit za avizovanou shovívavost...
OdpovědětVymazatJasně, všechno vím, jen někdy to prostě člověk vidí vlivem různých okolností jinak. Tenisky jsem na hřebík nepověsila, a dokonce jsem zvládla jak Běh kolem Paperáku tak i Konopišťskou desítku. Sice jsem byla zase skoro poslední v bídném čase, ale netrápila jsem se a to je to co teď vidím pro příští období jako důležité. Navíc konečně přišli tropy a přestože to snad žádný běžec nemá rád, já si to užívám. Zkrátka vzhlížím k lepším zítřkům.
OdpovědětVymazat