Vysočanský twitter bude zase s námi...
Rok se s rokem sešel a máme před sebou tradiční červencovou výpravu Seniortour týmu.Píši tradiční,ale tradicí červencovou můžeme nazývat teprve v posledních letech,kdy se termín ustálil na začátku sedmého měsíce,v našich začátcích jsme upřednostňovali termín zářijový,pravděpodobně kvůli stálému počasí v Dolomitech,naší tehdejší nejoblíbenější destinaci.Týmovým kolegům už snad nemusím připomínat,pro ty ostatní malá lednová ochutnávka a rámcový program naší cesty.Budeme se cestou opět snažit informovat vysočanské kolegy a fanoušky,krátkými cestovními zprávami aktualizovat zážitky a dění v týmu..vysočanský Twitter opět ožívá!Fenomén aktuálních zpráv,který se již několikrát osvědčil v minulých výpravách-např.při cestě Danky po národních parcích USA,několikrát při balkánských misích Houby,bude určitě funkční i v nadmořských výškách švýcarských Alp.Aktuální zprávy najdete v komentářích pod tímto"startovacím"článkem,ostatně jako obvykle.Připomínám tedy ještě přesný termín akce:odjezd 3.7.2013 EN Phoenix 18.29h Pha hl.n.-fanoušci a fanynky vítáni!Návrat ve dvou vlnách,Tony+Vlk 9.7.2013,já s Železným Karlem o tři dny později.Držte nám palce!..a aby tady po nás nezůstala nějaká nesplněná povinnost,tak doplním ještě nezbytnou tradiční agendu:
Pondělí 1.července narozeniny slaví Houba,úterý 2.července narozeniny slaví Emílio!Oběma borcům z naší stáje blahopřejí Tony,Vlk,Železný Karel a já,účastníci letošní SeniorTour Jungfrau 2013.V trochu placatém kroužku na mapce Innertkirchen a místní camping Grimselblick,od čtvrtka naše působiště a středisko hvězdicových výletů na okolní dvoutisícovky...tam už to tak placaté určitě nebude
Mapka vám alespoň trochu pomůže zorientovat se pomocí našich komentářů v místních reáliích..
Mapka vám alespoň trochu pomůže zorientovat se pomocí našich komentářů v místních reáliích..
Jak se mění priority..dnes sedmatřicáté výročí svatby!Tenkrát bych se večer nehnul z ložnice,neřku-li z baráku,dnes odjíždím se třema chlapama na vysokohorský mejdan pod stan
OdpovědětVymazatTo,že se nikdo s námi nepřišel rozloučit jsem docela uvítal,bylo by to zbytečně dlouhé slzavé údolí-odjeli jsme totiž až kolem 19.45h čili cca +80min kvůli mimořádné události na trati.Čekání jsme si krátili postáváním na perónu,večeří spláchnutou Rádlerem a nadáváním na nádražáky,Tony si navíc v duchu opakoval pár slovíček z mandarínské čínštiny,neboť mají s Vlkem v kupé na horních lůžkách dvě Číňanky.Na Balabence dle úmluvy stačím zamávat dceři a věnuji nostalgický pohled někam za oblouk trati směrem k mé rodné vysočanské staničce..vyrážíme!
OdpovědětVymazatNějak jsme se večer nemohli odpoutat od rodné hroudy-opět 30min stojka v Roudnici:''..due to technical problems.Cestující směr Ústí,Děčín si přestoupí do os.vlaku na druhé koleji,cestující do Drážďan a dál vyčkají na svých místech.''Ještě že nám čekání zpříjemnila Katka,dcera jednoho známého strojvedoucího,která jede do Frankfurtu na letadlo via Dominikánská republika,Panama,Kolumbie a regionální linkou na místo pracovní stáže.Do půlnoci povídáme a vyměňujeme si zážitky z cest..Spánek nic moc,ani polohovací křeslo nezajistilo dostatek místa na nohy a ztuhlá kolena se ozývala stále častěji..
OdpovědětVymazatTak jsme od 14hod v kempu,ještě nevybaleno,Karel po příjezdu zjistil,že mu chybí batoh-bohužel si nemůžeme vybavit,kde ho měl naposled.Čekal jsem na další obrat lokálky z Meiringenu,ale strojvedoucí kroutí hlavou,že neví o žádném batohu.Karel mezitím jel na kole do Meiringenu,kde jsme naposled přestupovali.Špatná situace-v batohu část našeho stanu,protože každý vozíme půlku
OdpovědětVymazatDržím palce ať vše dobře dopadne,nenechte si zkazit cyklovýlety-když jsou peníze-vše se dá koupit!přežít ve zdraví!!
OdpovědětVymazatKoukám,že máte drama hned na úvod.Jaká byla noc?Bylo to pod širákem?Takovou romantiku by asi spíše ocenila Radka jako dárek k výročí.....Držím palce H.
OdpovědětVymazatKarlík zkouší přežít v Alpách bez spacáku,karimatky,mobilu,čapáků,mikiny,brejlí a dalších několika bezvýznamných drobností..ba ne,konec legrace.Včera povolena noc na podlaze v jídelničce,ze solidarity nevybaluju svou karimatku a otlačuju boky a kyčle s parťákem.Hodina H dnes po desáté.kdy budeme vytelefonovávat do Bernu na jakési drážní centrum,jestli se včera zanesl do systému nález Karlova batohu.Jestli ne,přibude více problémů
OdpovědětVymazatPo desáte přichází majitelka s tím,že na uvedeném čísle je stále obsazeno,tak posílá mail a ujišťuje,že to bude zkoušet dál a my máme jet na výlet.V poledne odjíždíme směrem Sustenpass na rozjížďkovou tůru,ale po pár kilometrech odbočujeme na asfaltovou silničku do údolí Gadmental,které končí u jezera Engstlensee.Začínáme u kempu v 622m,končíme za cca tři hodiny v 1865m.Úžasná trasa bez aut,úzká asfaltka v lese serpentinami stále vzhůru na kašpárka,pak chvilka v údolí sevřeném vysokými skalami a loukami,kde kamzíky nahrazují stáda krav se zvonky.Vedro,sluníčko a závěrečné kilometry serpentin k jezeru.NÁROČNÉ,ale jsme nadšení všichni a Karlík snad na chvilku zapomněl na starosti dole v nižších nadmořských výškách.Po příjezdu do kempu nepotěšující zpráva:batoh se nenašel,Kájův telefon jsme během dne zablokovali a majitelka nabízi,že vezme Karla autem do Meiringenu,kde si může koupit stan příp.další věci táborníkovy.Za necelou hodinku přijíždí náš doyen s roličkou v podpaží-bohužel sehnal jen samonafukovačku,stan ani s aktivní pomocí majitelky nesehnali!!!Ta je z toho tak rozhozená,že i když nám ráno řekla,že už v jídelničce spát nemůžeme,tak po večeři svolila s tím,že jídelnu vždy do sedmi hodin vyklidíme,aby jsme ostatní rekreanty neomezovali,nemusíme tedy improvizovat a zatím náhradní přístřešek s igelitovou plachtou nataženou mezi bicykly nestavíme.Zítra Tony s Vlkem vlakový+lanovkový vylet na Jungfraujoch,já s Železným Karlem buď na Sustenpass,nebo spíš kvůli provozu na Gr.Scheidegg.V neděli společná královská na Grimselpass.Ahoj všem doma!
OdpovědětVymazatAhoj hoši!Ráda jsem si přečetla zprávy o vás.Myslela jsem si,že se batoh najde,ale asi záleží na tom,kam chtěl jet"ON".Snad bude hezké počasí,aby se to trochu kompezovalo.Fando 1 za solidárnost!
OdpovědětVymazatS hrdostí letitého týmového souputníka oceňuji Železného Karla,který dnes nekompromisně popřel falešný mediální obraz dnešních seniorů.Paušalizující názor,že klasický důchodce se jen realizuje při pěstování ředkviček na zahrádce,nebo ten aktivnější při potyčkách o vozíky při slevových akcích v Penny Marketu,Karlík vymazal z našich myslí..
OdpovědětVymazatBravo Kájo a Fando!úplně si to dovedu představit tu nádheru-snoubení přírody s adrenalinem
OdpovědětVymazatPřesně za dvě hodinky po nás,v 18hod dorazila dvě spálená čela našich kamarádů,Tónyho a Vlka,s promočenými botami od sněhu a kontem 3609m výškových dnešního vlakového výletu na Jungfraujoch!Stejné nadšení a zážitky,které určitě Vlk na blogu seniorů ZÚ zhmotní v bombový článek a fotogalerii.
OdpovědětVymazatRadunko,Chicken Tikka with Rice opravdu chutné!Dobře jsi mne předzásobila!Angláni dobře vědí,jak nakrmit dobrodruhy...
OdpovědětVymazatTak švýcarská kvalita možná funguje na českých kolejích,ale tady se toto již okřídlené heslo nepotvrdilo-v noci mne vyrušiila silná rána a do úplné reality pak probudilo Karlovo zoufalé nafukování..praskla již i druhá polovina nové švýcarské karimatky.Pochybuju,že Karlík bude přemlouvat paní majitelku,aby ho svezla opět do Meiringenu uplatnit reklamační řízení,to už je až k neuvěření..
OdpovědětVymazatDnes první společná dvoutisícovka týmu Seniortour2000.Vyjíždíme podél řeky Aare,údolím Haslital a za silného provozu víkendových automobilistů,ale hlavně motorkářů.S Karlem cítíme v nohou včerejší výlet a tak se chvílemi docela trápím.Cestou pár tunýlků,plno cyklistů,hlavně silničářů směřujících vzhůru a vedro.V horních partiích plno sněhu,po silnici časté potůčky z tajících sněhových bariér a depresivní nálada z pohledu vzhůru na čekající serpentiny pod přehradou.Po čtyřech hodinách stoupání jsme cca v půl druhé u vrcholové cedule Grimselpass 2156m.Parkoviště zabrané desítkami motorkářů,ledové kry na jezeře a okolní vrcholy pod sněhem.Objíždíme jezero k restauraci,od které silnice opět klesá do Gletsche,aby vzápětí v nekonečných serpentinách stoupala na Furkapass.Pohled od hrany srázu jak na dlani-11km serpentin klesajících do hlubokého údolí a to samé nahoru na Furku-přešla nás odvaha,snad někdy příště Zpáteční dvacetikilometrový sjezd už si užíváme,nevadí ani stejné kolony vracejícich se motorkářů.V kempu zpátky po šestnácté hodině a obvyklé rituály,které zpříjemňují návraty do kempu.
OdpovědětVymazatI tenisti ve Wimbledonu pojídají gel a jak jim to na trávě klouže
OdpovědětVymazatDobrá práce,borci!
OdpovědětVymazatHezký rozlučkový večer týmu na zahrádce hotýlku Alpina před zítřejší rozlukou týmu-Tony&Vlčina zítra otočí příď k domovu,já s Karlíkem ještě využijeme snad přetrvávajíci ideální počasí k výletu na naší letošní třetí dvoutisícovku,na Sustenpass..a večer přidaný bonus-nastěhujeme se na 2 noci do uprázdněného stanu po našich kamarádech
OdpovědětVymazatRanní předávka plátěné nemovitosti od realitní kanceláře Tony&Vlk proběhla bez závad a bez emocí z nadcházejícího loučení.Hoši sbalili,my nastěhovali svůj herberk zpod tropika,které zbylo z našeho stanu,který jsme si s Karlem koupili rukou společnou asi před šesti lety/..čest jeho památce!Zvykli jsme si na něj a už byl pěkně zabydlený./,když začal jezdit Vlk a Tonyho stan nám přestal stačit.Odjíždíme dříve,chlapská objetí,připomínáme,aby se cestou podívali po Karlově batohu nenahraditelných cenností a míříme na naši třetí dvoutisícovku,na Sustenpass.Oproti víkendovému včerejšku je doprava minimální,počasí se stále drží tropických hodnot a my se tešíme..Nevím,co nás čeká-jedenkrát jsem si doma pustil na YouTube video s výjezdem na vrchol,ale byla to nějaká Kawasaki Ninja 750 a tedy rychlostně i časově nesouměřitelné-ve zkratce 28km na vrchol,16 tunelů ve stoupání,nepočitaně serpentin v krásných lesních partiích a až 4km pod vrcholem holé skály,které trochu snižují''estetický''dojem z trati,kterou si dovolím zase na pár let zařadit na pomyslný vrchol žebříčku nejkrásnějších passů,které jsem kdy vyjel..nádhera!Za 4hod,přerušované nutným odpočinkem,focením apod.jsme pod vrcholem a před vytouženou cedulí Sustenpass 2156m!Jedna restaurace..s nášivkou!,na parkovišti jen pár aut a tři motorkáři,vítr,mračící se obloha a všude bariéry sněhu a tubus tunelu,ve kterém mizí mokrý asfalt silnice,která klesá dolů do Andermattu.Dalších pár vět je speciálně pro Houbu&spol.Když se štelujeme k focení před cedulí,tak se k nám přidává muž ze Šumperka,s fotoaparátem na krku a v účastnickém triku maratonu v Zermattu,myslím,že sobotního.Vzájemně se fotíme,vyměňujeme kontakty,nakupuju nášivku a třešnička na dortu byl dotaz,jestli nemám chuť na naši Kofolu!Sami uznáte,že když ji miluješ,není co řešit..z kufru škodovky vybalena dvoulitrovka oblíbeného nápoje a doplněny cukry před zpáteční cestou.Začína drobně pršet,asi se plní předpověd paní majitelky z kempu a Tonyho ráno před odjezdem,že v pondělí se pěkné počasí zlomí.Loučíme se s novým známým a sjíždíme ze zamračeného vrcholu.Maratónec nás předjíždí,asi o kilometr na odpočívadle čeká a ještě dělá dvě poslední fotografie ze sjezdu..neuvěřitelná ochota!Po pár kilometrech již bez deštíku,teplo,jen vítr a suchá silnice až dolů do Innertkirchenu-zpáteční sjezd cca 4x kratší,asi jen něco přes hodinu.V Innertkirchenu u marketu čeká ještě naposled Šumperák,pokračuje naší včerejší trasou na Grimselpass s noclehem někde cestou.V kempu to prořídlo,ale ani to není znát,protože přijela švýcarská rodinka s mikrobusem a v něm devět dětí různého věku,šest holek a tři klučíci v rozpětí od pěti do jedenácti let a kemp je náhle jejich.Po počátečním šoku a tvrdém vyjednávání,se nám podařilo opět získat ztracené pozice a večeříme na našem obvyklém místě..ještě že dnes spíme už ve stanu a ne v jídelně,tam jsou dva stoly stražené k sobě,prostřeno dvanáct prostírání a maminka/?/zkušeně rozpaluje gril na večerní krmení.Kolem šesté se párkrát zablýsklo,zahřmělo a púl hodinky drobně pršelo.Chystáme se k večeři v nastupujícím chladu,ale dnes maximálně v pohoděZdravíme domů,F&Železný Karel.
OdpovědětVymazatCyklovýlet z popisu a fota v emailu nemají chybu! Teď už vím,jak to bylo s kofolou divila jsem se,že by si jí Fanda vezl na vrcholovku!
OdpovědětVymazatPantani, taky by sis mohl vymyslet nějakou přezdívku a nepodepisovat se jako "F", Železný Karel má jasně navrch Na FB vzdávám hold našim cyklistům a trochu bláhově píšu, že příští rok jedu s váma...a když pak čtu 28km do kopce a serpentiny, tak mě bolí nohy už jen při sezení na gauči
OdpovědětVymazatV noci mírně pršelo,ale Tonyho,již taky seniorský staník,osvědčil svou legendární nezničitelnost.Mysleli jsme,že dnes kvůli předpokládanému vývoji počasi upravíme program do milosrdné regenerační hibernace,ale určitě ne!Vrcholy lákají!
OdpovědětVymazatTonyho zpáteční esemeska na můj ranní dotaz,jak probíhá zpáteční cesta:Zdar, v Luzernu je dost rychly prestup a hodne kol. Dali jsme je do posledniho vozu s jen 2haky. Rychlik do Prahy jede vcas. Deky nejsou,teplo je. Vecer e-mail.Tony
OdpovědětVymazatKolem desáté hodiny vyrážíme na poslední letošní výlet z kempu rodiny Bruna a Anity Kehrli z Innertkirchenu.Chceme si užít poslední den hezkého počasi/..po večerním deštíčku opět slunečno/,relativně klidných silniček bez provozu a opět trochu romantiky v některém vedlejším údolí.Volba padla na údolí Haslital,což ovšem znamená opět vyjet stoupání na Meiringen,projet městečkem a napojit se na silnici Brienz-Luzern,která kopíruje železniční trať,kterou jsme přijeli/budeme odjíždět,ale největší překážka k pokoření jsou serpentiny na Brünigpass/!!!/,kde hlavní silnice klesá směrem na Luzern a vpravo ústí klidná odbočka do údolí Haslital.Až do vesničky Reuti jedeme asfatovou silničkou po vrstevnici s dalekými rozhledy,chvílemi trochu kufrujeme,neboť podrobnou mapu nemáme,jen vizi,že by se dalo po vrstevnici objet zpáteční silniční stoupání z Meiringenu,objet Alpbachschlucht a Aareschlucht a uzavřít nějak okruh zpátky v Innertkirchenu.Ovšem asfalt nakonec v nějaké samotě skončil a změnil se ve wanderweg se směrovkou Innertkirchen 1h 50min a kolmo dolů pěšinkou lesem,skalami a na hraně srázu dolů do údolí.Kde to šlo jsme jeli koloběžku,poslední kilometr nesli,nebo smykem táhli kola dolů.Nakonec se náš předpoklad vyplnil,z lesni wanderweg jsme se napojili opět na asfalt naproti kempu Wyler nad Innertkirchenem/..kolegové znají/,na hlavní silnici na Sustenpass..dva kilometry sjezdu po hladkém asfaltu na uklidnění vytřesených končetin a jsme doma.Hezký výlet,který pomohl poznat i jinak okolí našeho dočasného bydliště.Obvyklé rituály po příjezdu,pak kávička a jablečný koláč a začíná od včera obvyklý večerní deštík.
OdpovědětVymazatPočasí vám přálo,deštík ukolébá a zaspíte bolavé končetiny,nebo je noc mladá/kanadská/sp.švýcarská?
OdpovědětVymazatTo je fakt, letos vám vyšlo krásně počasí...zatím...po dvou bezesných nocích, kdy se mi zdálo o Cruisovi akorát koukám na Collateral a popíjím borůvky s mlékem V pátek sraz ve vile!
OdpovědětVymazatStředa:Možná se divíte výpadku vysočanského Twitteru v posledních dnech,naším abonentům se omlouváme,ale zatím píšu jenom do šuplíku,protože se mi přestalo dařit připojovat se k wifi síti v kempu a nejde odesílat komentáře na stránky.A to nebyla jediná,a ani největší jobovka,která nás ještě v tomhle smolném ročníku potkala.Batohem Karlových cenností to začalo,mým trucujícím mobilem při soubojích s wifinou pokračovalo a vyvrcholilo deflorací Tonyho zapůjčeného stanu,který nám byl laskavě zapůjčen odjíždějící dvojicí kamarádů.Stalo se to tak..přijeli jsme včera z výletu,obvyklé rituály a když začalo po večeři pršet,tak běžím ke stanu uklidit větrající se věci.V tu chvíli jsem si všimnul cca 30cm ve švu roztržené díry vpravo od vchodu,kde je napínací šňůra.Příčina neznámá-někdo zakopnul o šňůru,letitý materiál již tak tenký a křehký,že stačilo již skutečně málo,kyselé deště,ozónová díra,meteorit?..nevím.Ani dokonce Kárl,který kutil cosi uvnitř stanu,si nevšimnul nezvykle zvýšené světelné propustnosti Tonyho zasloužilého/vysloužilého staníku
OdpovědětVymazatČtvrtek:v penzionu hodinová bohatá snídaně,pomalé dobalení drobností,které jsme museli včera večer vybalit,zaplacení pobytu,nastrojení bicyklů,které přečkaly poslední noc v garáži a líný přesun na nádraží,cca 5min jízdy,během které jsme se rozloučili v parku s čestným občanem Meiringenu,Sherlockem Holmesem,který zde má od roku 1988 sedíci sochu a nejenom to,je zde muzeum S.H.v suterénu anglikánského kostela,dokonce stará známá Baker Street 21,náměstí Sira A.C.Doyla aj.Vše se vztahuje k poslední a nešťastné epizodě S.H.s ''Napoleonem zločinu'',profesorem Morriartym,4.května roku 1891 na Reichenbašských vodopádech nad Meiringenem,jedním z výletních cílů S.H.s dr.Watsonem při jejich švýcarské anabázi.Do Luzernu v pohodě,zde si dopřáváme velice příjemnou dvouhodinovou pauzu při prohlídce nábřeží a Starého města.Curych-pauza větší a už se na nás podepisuje kontrast městského prostředí se všemi negativy s čistou vysokohorskou přírodou minulých dnů.Čekání na přistavení vlaku domů,kuřáci všude vůkol,hluk a špína..Basilej 21.05h-do této chvíle v kupé sami,i když frekvence nastupujících značná,ale to nevydrželo dlouho-hlučný pán,pravděpodobně bez místenky a asi až do Phy a dvě dívčiny někam do Drážďan.Někde před půlnocí až 03.30h REM,ale pak dlouhé posunování soupravy a čekání někde v Erfurtu?Začíná se projevovat únava,též spojená s nepohodlím,neboť nenáme oproti plánu řazení a zaplacení místenky polohovací křesla jako při cestě tam,ale jen obyč.kupátka-necháváme si vystavit potvrzení od průvodčího kvůli reklamaci/chudáka Lenku zase čeká s námi práce/..vstáváme,větráme,občas strečink a jóga na chodbičce.Kolem šesté již svítí venku sluníčko,ale v kupé pět mrtvolek.
OdpovědětVymazatTak hoši-pročítám články a ani nepočítám vaše negativa z výletů/poslední FIBKA?/,ale pozitiva je určitě vyváží!!!
OdpovědětVymazat