Poslední článek roku 2013.Nepřeberný fotoarchív našeho týmu opět vydává svědectví..
Třeba taková samospoušť..to je vděčný zdroj legrácek a komických situací.Ovšem,když máte zkušenou modelku,skoroateliér s přirozeně rozptýleným světlem a nebe bez mráčku,rovnou podlahu jako v přístavu v Livornu,tak není co zkazit.Bára a Tony při zatím naší historicky jediné koedukované výpravě SeniorTour Bonifacio 2010.
Ovšem v lůně přírody,to je jiná..to vás nesmí znervóznit ani tvořící se oko uragánu za zády.To musíte nejdříve někam vyšplhat,naštelovat,vyhodnotit úhly a nasměrovat,vypodložit,nerozhoupat,vycentrovat,vyvážit,zaostřit,zazoomovat,znovu vypodložit,znovu zazoomovat,překontrolovat,načasovat,zmáčknout..a utíkat.Železný Karel tohle všechno umí a proto byl s námi i na SeniorTour Bonifacio 2010
Samospoušť 10sec..9..8..7..a že utíkat uměl a stíhal,potvrdil i ve stoupání ze Scuolu do Scharfu při SeniorTour Bernina 2006.
Ovšem ani já jsem se několikrát..a dost často,nevyznamenal.Zde třeba na Pillerhöhe jsem zmáčknul,utíkal,hned "sýýýr" a utíkat zpátky,pan řidič totiž startoval a odjížděl.SeniorTour Silvretta 2009.
Nebo s Karlem na pláži San Damiano u Bastie..ty dva další neznám.To jsme čekali na zatmění slunce či co..SeniorTour Bonifacio 2010.
No jo,jsme to opravdu my,já a Tony v našem oblíbeném kempu u pana Grosse v Tschiervu.Ten řídký vzduch pod Ofenpassem nějak rozhodil zaostření a zamíchal pixely,nebo co
..SeniorTour Bernina 2007.
Někdy taky fotí fotograf fotografy,jako já na nádraží v Ponte Leccia Tonyho,Železného Karla a Vlka při SeniorTour Bastia 2009..
Další možností je,když fotograf fotí fotografa fotografujícího fotografovaného,jako kamarád Olda nás s Karlem letos na Sustenpassu při SeniorTour Jungfrau 2013.
Do této kategorie můžeme zařadit i dvě následující momentky,které jsou navíc zpestřeny snahou určitou fotografii nastylizovat k obrazu svému.Úspěch každé takové akce je ale primárně podmíněn trpělivostí fotografovaného modela,v tomto případě Železného Karla,která ovšem taky není nekonečná.Jestliže si včas nepromyslíte záběr,úhel a navíc zapomenete sundat krytku z objektivu,jako v tomto případě já,tak už moc šancí nedostanete a zbytek výletu vám vrtají v hlavě nápady,jak jste to mohli udělat lépe,ale už to nejde vrátit zpět..model už ujíždí.
"Promiň Karlíku,nešel by ten kopeček vyjet ještě jednou?"..koktám nějakou nejapnou výmluvu a z výrazu tváře našeho doyena uhodnete výsledek mé snahy.Domažlicko,Český les 2008.
Ale většinou je to jeden na jednoho,jako s Karlem,když se například snažím vzbudit z ranní hibernace pavoučka ve Ferdinandově údolí na Šumávce.Léty vypěstovaný silničářský posez a stejně mě za chvíli bolela kolena..a pavouček nic,čekal na sluníčko a spinkal dál.
Někdy bolí nejen nohy,ale i ruce.Fotím za jízdy široká ramena Železného Karla při stoupání z Vivaria na Col de Morello při SeniorTour Bonifacio 2010.Jednou rukou fotit,druhou vyvažovat těžce naložený bicykl..to by se na foťáku ještě někdy hodila i bublinku vodováhy
A to je dnes,vlastně i letos,vše.Ještě všechno zadokumentovat a šup s tím do archívu.Šťastný Nový rok 2014 !
Dobrá práce!Zdá se mi,že musíš mít doma někde tajný archiv na vtipná fota z cest i ze života vůbec. K.
OdpovědětVymazat[1]:Jaké téma zvolit zase za 12 měsíců,to ale skutečně nevím..
OdpovědětVymazat