Za O2 na Ostrý

Ze smogové Plzně za zážitky..

---

Nejedu hledat signál našeho dominantního operátora,jen se provětrat na čerstvém povětří na mé oblíbené trase,načerpat trochu kyslíku a vypadnout na chvíli ze smogové Plzně.

Z Hojsovky vyrážím od vlaku v deset hodin,ještě stačím zaťukat Anetě na okno,ale nikdo se neozve.Čtyřicetiminutovým prudkým stoupáním na Stateček,kde již první ledové plotny a ostrůvky přemrzlého sněhu.Na Statečku malá komplikace-i když jsem si to ráno kontroloval,tak u jedné hole nejde za žádnou cenu povolit spodní díl a budu se muset obejít jen s jednou pomocnicí.Cestou si připomínám Dusičova varovná slova o sportování v našem věku a jině jobovky o přicházejícím špatném počasí atd. a ve stoupání mu dávám trochu za pravdu.Před zimou skončená cyklistická a vlastně ještě nenastartovaná běžkařská sezóna se trochu podepisuje na fyzičce.Taky si říkám,jestli jsem třeba neměl začít opačně,jako již několikrát na Špičáckém sedle,nástup na Svaroh mi připadá pozvolnější a cestou na Černé jezero se člověk alespoň trochu rozdýchá,tady je to rovnou vzhůru.Mapka trasy zde.

Tak pan domácí tady byl asi přes víkend,dnes tady není ani noha,hlídá jen místní anděl strážný,můj skoro vyřezávaný autoportrét.Ze Statečku se šlo v lesním stínu,kníry namrzaly a tady na sluníčku mi z nich kape za krk

Tak Dusič a Horská služba mají vždycky pravdu,aneb přežít není vůbec jednoduché,tak si raději chytám zápěstí a počítám tepy..

Sice po čtyřech na ledový vrchol Velkého Ostrého,ale jsem tu!

Malý Ostrý jako ostrůvek v moři.

Hřebenovka pokračuje kamennými schody s ledovými plotnami,kde mi bude druhá hůlka chybět,a dále na Malý a Velký Kokrháč,Svaroh a Jezerní horu.

Z mlh vystupuje Velký Javor a vpravo další tisícovky,vrcholy hřebene,který se táhne k Lohbergu a Lamu..na jaře snad další cíl.

Na kamenitých stoupáních v lesních partiích jsem se nestyděl lézt na ledu po čtyřech,nohy ujížděly,tady na hřebeni přece jen sluníčko ledovou krustu porušilo a tak jsem se zde pohyboval vzpřímeně,jako slušně vyvinutý homo sapiens.

Po německé straně je to z Ostrého značeno po červené na Velký Javor 13km,ale tady z vrcholu Svarohu mi to připadá jen jako kamenem lehce přehohodit údolí..

Občerstvení na Juránkově chatě?.ále,bejvávalo a snad jednou zase bude.Čaj z termosky si servíruji bohužel sám,v Plzni ráno zalito v 7hod vařící vodou a nyní dvě hodiny po poledni musím hrneček chladit ve sněhu,nedá se to ještě pít bez spálení jazyka..inu,švýcarská kvalita a nejenom na kolejích!

Cestou na Jezerní horu již zapadlo sluníčko a v dlouhém klesání ledovým úvozem na Rozvodí se již opět přidala nastupující vlhká mlha.V klesání po mlatové cestě k Čertovu jezeru mě začínají hrozně bolet nohy v botách a ty 2km po Jezerní cestě na Špičák jsem si docela protrpěl.Překřížím tři vydřené sjezdovky s hnědými skvrnami a se zbytky technického sněhu..Karlíku.nejezdi sem,budeš zklamanej a strávíš to tady jen v hospodě!..a u silnice na Špičácké sedlo narazím na nově otevřenou cyklostezku,spíše krátkou zkratku,která klesá dolů na Špičák,kopíruje hlavní silnici,podél vleku nad nádražím a zase se napojuje na místní komunikaci.To avizované 16% klesání cyklostezky se jde v těžkých botech špatně,ale když pod sebou vidíte budovu nádraží,tak už se to musí vydržet!

Na začátku cyklostezky doplňuje značku údaj 16% klesání ještě hezké české slovo''odpočívky''..my když jezdíme v Alpách se Seniory,tak někdy v takovém stoupáni odpočíváme,ale jen když jedeme nahoru,tady když to ubrzdíte,tak si můžete odpočinout i cestou dolů

Na nádraží půlhodinka do vlaku,dopíjím stále vařící čaj,ale už ho ani nefoukám,je mi trochu zima.Projedeme tunelem,Brčálník,v Hojsovce se u Anety svíti,ale posílám jen esemesku a už se těším domů.V Plzni zjišťuji,že měl Dusič zase pravdu,tentokrát s počasím-v Plzni leje,ale tam nahoře bylo krásně.
P:S:Mimochodem,Aneta se mi ještě cestou zpátky ozvala,ráno byla totiž v lese pro dřevo,mrzelo jí,že jsme se neviděli,tak snad příště.Všechny vysočanské samozřejmě pozdravuje!