Římský gladiátor zpátky

A kruh se uzavírá...

---

Předstartovní požehnání papeže Františka účastníkům římského maratonu trefně podtrhlo název našeho článku,kterým jsem Vás do Říma pozval.Současně dnešní společná fotografie hezky uzavírá pomyslný kruh,který započal v sobotu na ruzyňském letišti před odletem a završil se dnes při společném ranním střídání v naší milované staničce po týmovém návratu.
Zleva:Fanoušek nejvěrnější,Houba v účastnickém tričku Maratona di Roma,nesmělý oukropeček vpravo je Vinogurmán,kterému se chce asi po snídani čůrat,vpředu Kačenka,kterou určitě poznává pí.Houbičková.

S příjezdem naší výpravy se váže drobná příhoda,kterou možná ocení Železný Karel jako stejný aktér podobného příběhu,i když v jeho případě s ne tak příznivým koncem.Houba musel po návratu do Prahy prověřit i své sprintérské kvality,nejen ty vytrvalecké z Říma a příležitost se hned našla při rychlém přesunu z Hlavního na Masarykovo nádraží.Přípoj domů se stihnul,bohužel tolik ceněnému účastnickému baťůžku se do Čelákovic moc nechtělo a vyklouzl z přepravního obalu-ztráta zjištěna až skoro doma,ale Vysočanům dlouhodobě nakloněný strojvedoucí Mireček Sedláček incident zaznamenal,baťůžek zajistil a při příští jízdě dovezl do Vysočan,kde náš římský gladiátor s velkou slávou a dojetím ceněný suvenýr převzal.Jistě vzpomínáte na podobnou příhodu z loňského léta při SeniorTour Jungfrau 2013,která tak poznamenala rozjezd jinak veleúspěšné akce.Už jsem měl pro Houbu připravený kontakt na Železného Karla,aby mu náš doyen poskytl útěchu a rady pro život před a ''po batohu'',ale dobrý konec vše napravil..navíc Houbovy propocené ponožky a ojeté maratonky s dírou v baťůžku nevyvolávaly tentokrát naše záchvaty pláče,jako pod štíty švýcarských Alp navždy ztracený batoh Železného Karla s podlážkou společného stanu,spacákem a karimatkou,částí oblečení,mobilem a brýlemi,zamilovanou kudličkou z mládí a dlahou na nedávno operovaný prst..Konec dobrý,všechno dobrý,přežili jsme!