Keňští favorité vítězí,nás zajímala Štěpánka

Malý Šimi jako vodič vydržel jen pár metrů,zatím..

Právě skončený Sportisimo 1/2 Maraton v úchvatných pražských kulisách ovládli afričtí běžci a běžkyně,pořadatelský úspěch slaví pořádající agentura i čerstvý sponzor,příjemné běžecké počasí přilákalo na start více než 12000 účastníků.Zatímco souboje favoritů na předních pozicích,skvělý boj o minuty a vteřiny při překonávání hodinové hranice u mužů i jeden z nejlepších časů v ženské kategorii sledovaly kamery ČT poctivě,vysočanské fanoušky zajímala i dramata v zadních pozicích a statečný boj Štěpánky z postupického Dream teamu a díky FotoDus jsme byli při tom!
Účastnická medaile letošního ročníku Sportisimo 1/2 maratonu.


Zatímco bohatá světová běžecká špička si může dovolit ve snaze o výborný čas,příjemný finanční bonus a zápis do světových tabulek,zaplatit ne zrovna levné kvalitní vodiče,tak Štěpánka se rozhodla použít vodiče z rodinných zdrojů až na poslední 4km závodu.
Žádný slíbený finační příspěvek do kasičky,ale rozdané energetické tyčinky pro tři adepty tohoto nevděčného řemesla..


Jediný syn Šimon prokázal sportovního ducha,zvedl pomyslnou rukavici a pár metrů povodil Štěpánku k lepšímu času.Zatím sice opravdu jen pár metrů,ale příště snad s většími ambicemi.


Tak mamko,už jen 4km,to už zvládneš,počkáme na Tebe s tátou..Štěpánka to opět zvládla a v cíli v čase 2:35:55hod.Blahopřejeme!

Komentáře

  1. Štěpánka Dusišová6. dubna 2014 v 1:04

    Ahoj Fanoušku, nemám moc potěšující zprávu pro mé skalní fandy z nichž ty si ten nejvěrnější. Toto byl definitivně pro dlouhou dobu můj poslední delší běh. Od osmého kilometru jsem neodlepila nohu od země a k cíli jsem se loudala v očekávání pádu v podstatě kdykoli. Naštěstí se tak nestalo, ale opravdu to nejde. Zkrátka po deseti letech téměř přesně (můj první závod bylo 5 km na podzim 2003)končím v tichosti bez ovací, ale s velkými slzami svou kariéru. Dnes jsem proto nechala časomíru doma a snažila se si to v rámci možností užít a snad užila. Ještě jednou díky.

    OdpovědětVymazat
  2. Štěpánko,celou cestu domů do Plzně vymýšlím něco smysluplného,ale musel bych jet asi až do Chebu,abych vymyslel zároveň něco potěšujícího v Tvé situaci.Přemlouvat a přinutit se vyjet ráno do nepohody,zahajovat po zimě každé jaro sezónu není asi nic proti Tvé současné situaci,ale přece jen..Zažil jsem těch rán a jar už tolik,že trochu vím,jak se teď cítíš a i když mi zatím nic nevystavilo stopku,tak vím,že to jednou bude taky bolet.Držím palce a nevěš hlavu,za těch deset let máš být na co hrdá!

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Štěpánko,zatím bych to neviděl na konec kariéry,ale na vynucenou pauzu kvůli zdravotním potížím s nohou.Kdyby Ti zdraví sloužilo,tak Tvoje nezdolná vůle Tě donese do cíle jakéhokoliv závodu.Takže až to noha dovolí,budu se těšit někdy společně na startovní čáru a je už jedno,jestli to bude maraton nebo běh okolo Papéráku.Drž se a ono bude líp!!!!

    OdpovědětVymazat
  4. S Houbičkou společně věříme,že účastnická medaile některého z budoucích běhů bude dalším z exponátů Štěpánčiny a Dusičovy sbírky-fotografie té aktuálně poslední,ze sobotního pražského 1/2 maratonu,přidána do článku!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat