Po patnácti letech letos jako poprvé,ve dvou..
Je to sice s podivem,ale letošní patnáctileté výročí našeho Seniortour2000 týmu,se málem odehrálo beze mne,duchovního vůdce a Otce zakladatele našeho uskupení."Nuda" každoroční rutiny při vymýšlení trasy,dopravy a ubytování,se letos podepsala na mé chuti něco nového vymýšlet a já si jen toužebně přál,abych alespoň jednou přišel již k hotovému,abych se zbavil určité zoodpovědnosti za vymyšlenou logistiku,nápad a jen si užil to těšení se na společné zážitky a dřinu.Nakonec jsem se těšit začal,ale s určitým prodlením,což se nejvíce podepsalo na tom,že jsme jízdenky a rezervace na kola vyřizovali až teprve před 14 dny,nezvykle pozdě před zamyšleným odjezdem.Vždy si hlídáme v nabité evropské kolařské sezóně nejblíže možný termín na objednávku rezervací,většinou hned 2 měsíce předem,a proto jsme v Lenčině cestovce s určitými obavami doklady vyřizovali.Kupodivu vše vyšlo,zamyšlené spoje s volnou kapacitou na kola máme na cestu tam i zpět!Termín:31.8.-10.9.2015
Složení týmu:Redukované,jen Otcové zakladatelé,já a Železný Karel.Tony a Vlk bohužel nejedou a ostatní absolventi našich,dříve populárních vysočanských Mateřských školek již mezitím asi dospěli a držitelé dříve vydaných divokých karet/Dusič z postupického Dream teamu/se úspěšně zapírají
.Houba letos již akcí tolik,že schází volné termíny.Juniorská záloha početná,sportu chtivá,ale teprve zvolna dorůstající a paní Houbičková s námi tedy asi sama nepojede.
.Houba letos již akcí tolik,že schází volné termíny.Juniorská záloha početná,sportu chtivá,ale teprve zvolna dorůstající a paní Houbičková s námi tedy asi sama nepojede.Destinace a doprava:Vlakem Vídeń,Villach/resp.Spittal,přejezd na kole do kempů a opět z Villachu přes Vídeň domů.Nejedeme do oblíbených Dolomit,letos projedeme několik vysokohorských silnic-Karnische Dolomitenstrasse,Goldeck Panoramastrasse,Malta Hochalmstrasse,Dobratsch Alpenstrasse,Nockberge Nockalmstrasse a najdou se i nové dvou,nebo skorodvoutisícovky do našeho rozsáhlého portfólia zdolaných vrcholů-Dobratsch,Mangart,Vršič,výjezd údolím Maltatal atd.Ubytování plánováno mezi Spittalem a Gmündem pro první polovinu cesty-zde zatím trochu problém s výběrem,z toho mála je většina kempů čistě nudistických,s Karlem ještě nekonzultováno,pádným argumentem by mohl být bonus lehčí bagáže na cestu..ostatně,ostych stranou!Něco podobného jsme si přece vyzkoušeli již dříve,při SeniorTour Dachstein 2011,při focení na obálku místního gay magazínu Romeo und Julius.Druhá polovina cesty bude v podobě hvězdicových výletů z kempu Gail na A/I/SLO pomezí-v příjemné dojezdové vzdálenosti od kempu nákupní centrum a možnost dokoupit chybějící oděvní svršky.Tak Karlíku,najdi svůj osvědčený seznam věcí potřebných a už se na Tebe těším!
.Tak Karlíku,najdi svůj osvědčený seznam věcí potřebných a už se na Tebe těším!
Letos opět jen ve dvou..ilustr.foto SeniorTour Silvretta 2008.
Krásné destinace,je vidět,že máte dobrý vkus.Jsem rád,že jsi to hezky naplánoval,
OdpovědětVymazatVelké překvapení mne před chvílí čekalo na jedné sociální síti-Tonyho pozdrav z rakouských Korutan,dokonce z identického místa,nástupiště nádraží Spittal-Millstättersee,kde budeme za 14 dnů nasedat s Železným Karlem na kola a zahajovat naši akci SeniorTour Mangart 2015!To kdybych věděl,tak nám mohl Tony s Ivet vzít do Rakous krabici s jídlem jako náš předjezdec a my pak jako páni..Pozdravujeme našeho věrného domestika a jsme rádi,že už konečně došlo na premiérové postavení staronového rodinného stanu,který našemu týmovému kolegovi nezištně věnoval Špacír po té známé anabázi s vybavením na předloňské SeniorTour Jungfrau 2013,kde Tonyho letitý stan,ten miláček rodiny i náš týmový společník na mnoha cestách,utrpěl zranění neslučitelná se životem.
OdpovědětVymazatKemp Campanulla v Kolbnitzu. Takové ćeské středisko. V noci déšť,teď se mraky zvedají.
OdpovědětVymazatTonyho nová zpráva právě oživuje dušičkovou atmosféru deštivého dne během průjezdu nádražím ve Zdicích.
OdpovědětVymazatZdar Fany,dnes se mně splnilo to,co jsme spolu kdysi obdivovali a fotili v okolí Landecku-rafting na rakouských bystřinách.Dali jsme s Ivetkou 15 km na raftu v peřejích říčky Moll.A navrch skok z třímetrové skály do proudu řeky..sám nevím,co mě to napadlo.
OdpovědětVymazat[5]: Pamatuji,pamatuji..lávka nad řekou Inn,kousek za Imstem,skoro pokaždé při naší návštěvě kempu v Landecku .
OdpovědětVymazatToníku paráda,až vám trochu závidím.Byl to znamenitý nápad s tím raftem!Užívejte si...
OdpovědětVymazatDnes to bylo mezi kapkami deště.Platilo ale okřídlené:"Chodit se v tom dá".
OdpovědětVymazatZdravím oba a hlásím,že váš zajímavý report je opět pro velký zájem umístěn na stránkách.Ahoj F.
OdpovědětVymazatTaké tě zdravíme a tedy i zájemce. Zatímco vy s Karlem jste plni očekávání, my se tu budeme pomalu s nostalgií loučit. Přeji vám více vody v bidonech, méně na cestách. T+I.
OdpovědětVymazatUž se nám to blíží,přátelé,fanoušci a fanynky!Kdo se s námi chce rozloučit,kdo si chce udělat společné selfíčko,která z fanynek nám chce napéct něco sladkého na cestu a za odměnu od nás touží na oplátku po podpisu na tričko,nebo i pod,kdo nás chce poplivat pro štěstí,nebo dát na cestu přátelskou herdu do zad,tak vy všichni v pondělí ráno na pražském Hl.nádraží u vlaku RJ 71 Gustav Mahler odj.6:42hod.
OdpovědětVymazatVyrážíme..na nádraží se jako každý rok trumfujeme,kdo má těžší a objemnější bagáž.Letos o pár bodů vítězím asi já,neboť poprvé v kariéře vezu i tašku přes rameno,kterou budu na výlety vozit místo zadní postranní brašny-je to nezvyk.Milým překvapením je přítomnost naší fanynky nejvěrnější,Broskvičky,která síce nepřivezla buchty na cestu,ani mi neuštědřila přátelskou herdu do zad,ale tlumočené pozdravy od vysočanských kolegů a líbnutí na cestu potěšilo moc.Čas letěl jako splašený,nakládáme kola a bagáž a tak ani nezbyl čas na to populární podepisování se na tričko,nebo i pod.To jen na závěr vysočanským kolegům,aby zbytečně nezáviděli a nepřiváděli pak Broskvičku do rozpaků.
OdpovědětVymazatNa cestě z Brna do Břeclavi.Náš vagón skoro prázdný,ale oddíl pro kola-7 kol-plný.Jeden vystoupil v Brně,dva s vozíkem jedou do Grazu,my do Villachu a dva cizinci neznámo kam.Nevím,jak to bude na cestě a v kempech s připojením,tak zatím ahoj F+K
OdpovědětVymazatVe Vídni bezproblémový přestup na Railjet do Villachu.Náš vagón opět poloprázdný+naše dvě kola/v rakous.soupravách jen 5 míst na kola,oproti sedmi místům v Railjetech ČD/.V Meidlingu dost lidí nastupuje+1 kolo,ale vše brzy vystupuje.Z Brucku opět skoro sami.Jediným stínem je zatím nemožnost se připojit na vlak.wifi-i když ukazuje připojeno a skvělý signál,tak neotevřu žádnou stránku a spojení koliduje.To samé v bleděmodrém i na novém Wiener Hauptbhf ,takže zatím vše jen do šuplíku..vlastně mobilu.Co dělám blbě?Kde je můj ITguru Dusič?!
OdpovědětVymazatK ránu se trochu převaluji chladem,ale zatím to není nic hrozného.Oba jsme usnuli po desáté při společném poslouchání Tří mužů na cestách J.K.Jeroma z mobilu.Snídaně již na plném slunci a naboso.Vyjíždíme po silnice podél říčky Malta,která pramení pod přehradou a kamen.korytem připomíná naši Vydru.Silnice nenápadně stoupá asi 15km až k mýtnici,kde natěšení automobilisté a motorkáři platí poplatek za průjezd vysokohorskou silnicí-parametry stoupání v komentáři ze včera.Vítá nás nejenom poutač zavěšený nad první serpentinou,ale už i první letošní krutá zkouška sil,odhodlání a naší trénovanosti.Cestou asi pět tunelů,u většiny semafory a střídavý jednosměrný provoz,neb tunely jsou úzké,v jednom případě se nahoru jede samotným tunelem,ale dolů jen silnicí podél skalního masivu se zmíněným tunýlkem.Čtrnáct kilometrů serpentin pomalu končí,na vrcholu stoupání vysoká hráz přehrady a kulovitá černá,futuristická stavba hotelu.Docela se sem hodí,je zde jediná a proto nekoliduje se žádnými dřevěnými stavbami,typickými pro rakouskou vysokohorskou architekturu.Dvě třešničky nakonec před odjezdem-sjíždíme na dlouhatánskou hráz přehrady a po chvilce přemlouvání scházíme na Air walk,kovovou konstrukci vyhlídkové plošiny,která je zabudovaná přímo do tělesa přehradní hráze a doslova "visí" v prostoru nad údolím.Co to bylo proti pozdvižení na Gr.Arberu,když jsme s Karlem táhli kola po skále k vrcholovému kříži a sháněli dobrovolného fotografa!Tady se plošina rázem vylidnila,když jsme snášeli kola na plošinu a turisté se křižovali,ať se plošina nezřítí do propasti.
OdpovědětVymazatK včerejší dobré náladě bezpochyby přispěl poslech hry Švestka od Cimrmanů-i když známe zpaměti,tak jsme se ve spacáku smáli až do závěrečné repliky.Vyjíždíme brzy,ještě před devátou hodinou,zpátky do Gmündu a ke kruhovému objezdu na hlavní silnici,po které jsme přijeli předevčírem a budeme se vracet do Spittalu,ale dáváme se vlevo,směrem na Krems a Katschbergpass.Táhlá stoupání a provoz pod vysoko zavěšenou konstrukcí dálnice A10,deset kilometrů do Kremsbrücke,kde odbočíme.Hned za odbočkou serpentiny údolím říčky Kremsbach do Innerkremsu,kde je mýtnice a začátek Nockalm Hochalpenstrasse v národním parku Nockberge.Než se nadějeme,tak se deset km stoupání projevilo i výškově a jsme u brány v nadm.výšce 1480m,před námi 14 číslovaných serpentin pospojovaných osmi kilometry nádherně hladkého asfaltu se stalým stoupáním 12%,oproti rannímu oblačnu již polojasno,takže v krátkém a s helmou na řídítkách.Za mýtnicí stále v lesích,ale od zatáčky č.12 přesně v 1900m,kde leží osamělá usedlost Zechner Alm/alm-vysokohorské pastviny/,kolem již jen strmé plochy,porostlé řídce modříny a protkané cikcak vyšlapanými chodníčky pasoucího se dobytka..jede se nám krásně,bez námahy točíme nohy a těšíme se na další dvoutisícovku.Jsme na nejvyšším bodě Eisentalhöhe 2042m,u dřevěné boudy s občerstvením a prodejnou suvenýrů.Nášivky nemají,tak jen nezbytné foto,doobléknout a dolů.Zatahuje se,u poslední zatáčky pod vrcholem začíná krápat a za chvíli víc a víc..to co následovalo na těch 30km sjezdu domů,jsme si nedovedli představit v těch nejčernějších snech.Nenacházím slov,snad jen pro ilustraci text noční esemesky Houbovi:.. "Dnes dalsi vyjezd na Nockalm Hochaalpenstr-2042m.Nadhera,neco jako Klausenpass.Pri sjezdu desna BOURKA,ve 14h tma/!/ 30km sjezd v lijaku s blikackama,blesky,rafky pod vodou,komplet oblecení skrz naskrz-jedeme jen v plastence a navlecich na boty,sjizdime krokem,protoze tresavka nam nedovoluje udrzet primy smer mezi auty..stan zatim drzi,stale leje,ale zitrejsi prejezd na druhy kemp posunut.Cyklistecke obleceni mame mokre v igelitovem pytli,neni tady kde susit..jsme po veceri nastojaka pod topolem,tak pohoda.Pozdravuj. F+K"..Po téhle odpolední vodoléčbě není večerní hygiena nutná,tak ze sebe na záchodě jen sundáme mokré věci,napytlujeme do igelitového pytle a narolujeme na vlhká těla věci na spaní.Ve stanu naštěstí sucho,ve spacáku už se netřesem,jen při poslechu na dobrou noc-J.Werich:Tři veteráni-musíme zvýšit hlasitost,na stan stále bubnuje lijavec.
OdpovědětVymazatDnes jsme se měli přesunout zpátky směr Spittal a na A/I/SLO pomezí a čelit dalším vysokohorským výzvám.Vzhledem k trvajícím následkům včerejší vodoléčky ale odjezd nejméně o jeden den posunujeme-vše cyklistické úplně mokré,stále ještě naházené v igelitovém pytli v předsíňce stanu..ostatně na našich cestách je třetí den volným dnem,tak si alespoň najdeme zábavu se sušením prádla,což znamená:vymyslet sušák pro naši prádelní šňůru,kterou stále vozíme s sebou,nepropadat beznaději,když za dopoledne 4x věšíme prádlo a hned je zase strkáme do pytle,protože s přestávkami stále krápe/prší/leje a utíkáme se schovat do stanu.Při přípravě oběda se mi podaří říznout se do ukazováčku,ale Karlova rychlá pomoc zabránila doživotním následkům-šel,neomylně šáhnul do cestovního příslušenství a bleskově přiložil náplast-na mne pak jen zbylo poskytnout černou elektrikářskou pásku na oblepení prstu,neb náplast byla ještě z Karlíkových cestovních zásob SeniorTour Bernina 2003.
OdpovědětVymazatPo celonočním dešti nás probouzí polojasná obloha a dilema,jak dál.Včerejšek jsme strávili sušením místo přesunem do druhého kempu Alpenfreunde ve Wertschachu,tak dnes už se musíme rozhodnout,jak dál.Neprší,tak balíme tábor a jedeme do Spittalu a vlakem do Villachu..prognóza počasí na příští dny je stále skličující,tak jsme byli přesvědčení na 50%.že jestli bude ve Villachu dále pršet,tak přebukujeme rezervace a pojedeme domů.Cestou se udělalo kupodivu docela hezky,tak měníme rozhodnutí,přesedáme na os.vlak a přes Arnoldstein jedeme do Nötsch,odkud je to do zamyšleného kempu pár km-tady už zase prší a s plnou polní 10% ještě hned stoupání do Wertschachu,cíle cesty.Poslední stovky metrů do vesnice úplně suchá vozovka a v kempu suchá tráva,tady pršelo dopoledne.Stavíme stan,volný přístup do venkovního bazénu zatím nevyužíváme,tak jen sprcha a příprava večeře již opět v dešti.Dojídám ve stanu,ale sám..spustil se opět liják a Karel ani nestačil přeběhnout z umývárny,kde nabíral vodu na vaření.Přibíhá až za chvíli,oděný jen do půl těla,aby mu nezmoklo pyžámko.Na stan stále buší liják..
OdpovědětVymazatZážitky mají býti silné .Jak čtu máte je zatím více než mokré
OdpovědětVymazatStále mokří,stále zmrzlí,stále nezlomení..aneb 6.den naší vodoléčby v rakouských Korutanech.
OdpovědětVymazat7.den
OdpovědětVymazatAhoj trosečníci,držte se,ono se Vám sluníčko ještě ukáže!!!Good luck!!!
OdpovědětVymazatSnad jsme vysočanskému týmu ostudu neudělali-Mangart zdolán!Zpátky v kempu asi v 18hod,poslední dva km jsem se motal vysílením,hlaďák zaútočil-jak jsem starej,tak jsem..Naopak cesta tam přes Tarvisio,Lago a passo Predil,kde sme si oživili vzpomínky na noční slejvák a vyplavení v domku bez střechy,při společném putování někdy kolem roku 2004/?/.Malý sjezd od bývalé I/SLO celnice a jsme u odbočky na Mangart vlevo,vpravo po mostě cesta pokračuje na Bovec.Dnes vám toho moc nepopíšu,dojeli jsme pozdě,jsem utahaný,tak heslovitě:stoupání na Mangart délka 11,7km,12-22%,ale podle našich pocitů ta maximálka nebyla až tak hrozná,čtyři tmavé tunely plné vody z tajícího snéhu z vrcholů,nádherné serpentiny úzké asfaltky dole v lesích,pak to samé nad hranicí lesa,plno sněhu,počasí docela pěkné,nahoře brzy chlad,protože až nahoru v krátkém ve 4-5cm sněhu,plno pěších českých turistů,nahoře na otočce navigace ukazuje2101 metrů.Nahoře obléknout do všeho,co mámé a po pár set metrech i do toho,co nemáme-déšť s kroupami až do spodních partií,pak suchá silnice a proti zapadajícímu sluníčku až do kempu.Všude je zavřeno,tak alespoň plechovkový Rádler domů po večeři.Kilometry nepočítaje,neb od vodoléčby při návratu z Nockalmstrasse máme oba cyklocomputery kaput,ale Kárl to zítra určitě spočítá.I když mne teď chytla strašná křeč do stehna a budete muset chvilku vydržet,než se dovleču na roh umývárny a přípěvek pošlu,tak to byla nádhera a jedno z nejkrásnějších stoupání,co jsem kdy jel!!!!!!!
OdpovědětVymazat7.den-po včerejším výkonu/Kárl to spočítal na přesných 100km/,se od rána věnujeme údržbě kol,větrání stanu a dosoušení věcí.Také díky horkému a slunečnému počasí,které od rána panuje a nás za chvíli vytáhne na protočení nohou a rekognoskaci části trasy k Bad Bleibergu a Vilachu,po které se vydáme zítra na poslední dvoutisícovku po Dobratsch Alpenstrasse,na Dobratsch.
OdpovědětVymazatTak jsme zpátky v kempu.Zatím počasí,drží,mráčky se honí,ale sluníčko pálí,i když cestou v lese nám bylo ve sjezdu chladno,protože jsme vyjeli v dresech bez rukávů.Protočení nohou cca 30km ve směru zítřejšího výletu přes Bad Bleiberg a zpátky-cestou nákup Rádlerů na večer.Už jsme chvíli zpátky,tak jen větráme,neboť,a to je nezvyk,nemusíme nic sušit.Sluníčko pálí,sedím v trávě opřený o břízu a píšu vám,jsme v kempu úpkně sami.Voda v bazénu je stále chladná,ani lachtana Karla jsem nepřemluvil.Minulé dny jsem měl pocit,že je vždy po ránu hladina pokrytá ledovým škraloupem ..ba ne,to přeháním.
OdpovědětVymazatLedová tříšť a pořádný slejvák se přestěhoval nejen do Úval.Odpoledne mi i kámošce prověřil propustnost cyklooblečení. Tak vám přji pěkné "babí léto"
OdpovědětVymazatVyrážíme na poslední letošní +2000,na vysílač Dobratsch nad Villachem po Dobratsch Alpenstrasse.Včera psala Broskvička,že Houbička se Senošem cestují do Tatier na Gerlach,tak taky na dálku držíme pästě Máme teplo,slunko i odhodlání.
OdpovědětVymazatZdolali jsme Dobratsch po Villacher Alpenstrasse-bylo to neskutečně dlouhý,jeli jsme to 2,5hod od mýta v 680m 18km jen serpentiny 10%/..hodně podceněné /na parkoviště v 1762m,odkud na vrchol dvoutisícovky jen pěšo.Nahoru polojasno,v lese zima,na sluníčku ohřát,nahoře pár fotek,vše na sebe a na brzdách zase 18km sjezdu do Villachu.Bylo to 70km,už docela pozdě,už by jsme to nedali,tak se štěstím chycený osobák přes Arnoldstein do Nötsche a pár známých km domů.V kempu jsme na oslavu rozbili krustu na bazénu a udělali pár temp v ledové vodě.
OdpovědětVymazatDnes už asi nikam,poslední den bude věnován úklidu,odpočinku,možná i bazénu,neb začíná být hezky.Zítra ráno máme z Villachu rezervaci na devátou hodinu přes Vídeň.
OdpovědětVymazatTaké budeme netrpělivě čekat na zprávy z Tatier od Houby a Senoše a dáme samozřejmě hned vědět na stránkách!
OdpovědětVymazatTak ani Senoš už není padavka,jak jsem si vždycky myslel ..
OdpovědětVymazatAsi jeden z posledních příspěvků z letošní SeniorTour-máme sbaleno,neprší.Teď jenom sjedeme 4km z kopce dolů do Nötsch a v 7:57h osobákem do Villachu na Railjet do Vídně resp.s přestupem do Prahy.Vše nám vyšlo,neskutečné zážitky od extrémů počasí až k nirváně na zdolaných vrcholech.Ponorková nemoc nehrozila,hlad jsme nezažili,všude nás vítali opět s otevřenou náručí,plno krajanů jsme ve světě i na vrcholech potkali.Zablouění nehrozilo,opět se osvědčila Radwege od Kompasu,pro okamžitou informaci v mobilu i offline Openstreet mapy A/I/SLO od Navigatoru.Těšíme se domů!
OdpovědětVymazatPřejíždíme hranice do Břeclavi a ještě zpráva od Hubky a Senoše.. Ahoj bracho,tak dnes se Senosem Jahnaci stit,vrchol zdolan.Ted pivko u Zeleneho plesa.prsi.Dame sestup do Lomnice uz se tesime do lehatka.Pa H.
OdpovědětVymazatTak vám gratuluji k vaším výkonům,samozřejmě i naším juniorům.
OdpovědětVymazat