123 x 1000

Chybějící Polom a spol.v okolí..

---

Co si přát více!..neskutečně nám vyšlo počasí,nálada v týmu,časový plán i naplánované tisícovky do Ivánkova portfolia dobytých vrcholů.Itinerář výstupů naplánoval Ivánek v tomto pořadí:Polom s oběma vrcholy,Zámecký les,Sklářský vrch a zakončení na vrcholu Tok nedaleko Gerlovy Hutě.

Již cestou panovala v týmu veselá a dělná atmosféra.

Start na zast.Železná Ruda-centrum,po červené turistické značce na rozcestí Pod Polomem a výstup na Polom s oběma vrcholy.Čeká nás oslava 120.vrcholu v portfoliu našeho lovce tisícovek.

Rozcestí pod Polomem s Plesnou za zády.Zatímco cestou vlakem se všem klaunský nos hodil k tvorbě zábavy,pro výstup jsem měl frňák přikázaný:.."bych tolik nepředbíhal a ztížil si přísun kyslíku"..dle Senoše.

Na vrcholu očekávám dřevěný kříž podle mé únorové návštěvy,ale zklamání.Kamenná mohyla zůstala a díra po kříži jen pečlivě zasypaná kamením.Další scénář ale již očekávaný.Senoš:"To bude pecka!".

Prudký sestup kamenitým korytem se stopami nedávných dešťů do zalesněného Zámeckého lesa se stejnojmenným,leč nevýrazným vrcholem,kde marně hledáme alespoň geometr.bod.Na skoro rovném terénu množství tůněk,louží,houby podél cest.

Vracíme se pár stovek metrů zpět na rozcestí a točíme na další v pořadí,Sklářský vrch,nejnepřístupnější vrchol čtvrtečního snažení.Určit směr a vzhůru za nosem nepřístupným terénem,který se snad naposled Keltové snažili zcivilizovat,plný polámanývh kmenů,vývratů,pichlavých smrčků,skalisek,které je nutno často obejít,obětovat pár metrů a zkusit jinudy,třeba i po čtyřech,aby člověk tvrdě získal 2-3 metry zpět a to vše v 45° kopci.Výškový geometr.bod nalezen ukrytý v kruhové hradbě mladých smrčků,zdokumentováno,vše za cenu vyvrknutých kotníků,zešlehaných a poškrábaných končetin a tuctu klíšťat za trikem.

Sestup z druhé strany Sklářského vrchu o hodně příjemnější,kamennitou strouhou stále klesáme dolů k cyklostezce,která kolem Toku míří směrem k rozcestí u Gerlovy Hutě.Kolem cesty opět plno hub,litujeme absenci pravé houbařské výbavy,i když do naši báglů by se vešlo hříbků nepočítaně..Zvolna začínají pobolívat kolena z neustálých sestupů a na tvrdé cyklostezce pociťujeme i kyčle.Výstup k vrcholové mohyle Toku s geometr,bodem trochu připomínal nepřístupností Sklářský vrch,jen chyběly padlé a polámané kmeny,zato množství kamenů a děr pokrytých lišejníky,to vše nebezpečně skryté pod hustým borůvčím a mladými smrčky,ještě s pružnými,švihajícími kmínky.Výstup ale krátký,dvěstěmetrový,s dohledem na Senoše,který zůstal na cestě a občas zahalekal,jestli jsme v pořádku a se všemi údy.Dnešní plán tedy splněn,další výzvy čekají..

Zbýval již jen sestup po šotolince k hotelu Grádl se sluncem v tváři a po zelené opět na zastávku Ž.R.-centrum s dostatečnou rezervou před odjezdem.Na zpáteční cestě v Hojsovce všechny zdraví Aneta,takže nakonec i ty houby byly..