Tony konečně na vrcholu

Berany,berany duc a Hogen Bogen tedy až o 2hod později..

---

S Tonym dlouho plánovaný,dvakrát odložený výjezd na Hogen Bogen se stal včera konečně skutečností.Těžké plánování společného volna v nabitých prázdninových směnářích,také nepřízeň počasí hrálo svou roli,ale i když ani včera to nebylo bez logistických komplikací,tak hrdě hlásíme SPLNĚNO!

Z Phy již v 6.12h s přestupem v Plzni,ale co,ušetřená hodina před přímým vlakem se nám bude hodit-to byla původní myšlenka naší dvojice.Slibované počasí nic moc,cestou do Berouna začalo drobně pršet,v Karlštejně se přidaly komplikace dopravní.Po půlhodině čekání ve stanici nám bylo oznámeno,že trať do Berouna je kvůli poruše trolej.vedení neprůjezdná,vlak se vrací zpět do Phy,musíme si vystoupit a vyčkat dalších pokynů,společně s cestujícími dalšího odstaveného osobního vlaku.Posléze byla pravděpodobně zprůjezdněna jedna kolej,pokračujeme dále Elefantem do Berouna s tím,že cestou musíme v inkriminovaném místě zastavit a nabrat cestující z postiženého vlaku pod poškozeným vedením,což se za asistence HZS podařilo a jsme v Berouně,kde další půlhodinku počkáme na další vlak do Plzně,samozřejmě patřičně opožděný..nic jsme tedy časově neušetřili.Počasí nám to ale bohatě vynahradilo,od Plzně již sucho,polojasno a teplo.

Trasa již klasická:Nýrsko-Sv.Kateřina-Rittsteig-Dammermühle-Au-Schwarzenberg-Madersdorf,kde začíná odbočná silnička na vrchol Ecksteinu v v masivu Hogen Bogen.Cesta zpět původně plánovaná objetím celého hřebene,ale kvůli rannímu zdržení pojedeme stejnou/..a osvědčenou/cestou zpět-ostatně nelitujeme,cesta farmářskými silničkami,bez provozu,volnou krajinou s výhledy je nezapomenutelná.

Na odbočce Madersdorf-za Tonym vysílač na začátku hřebene Hogen Bogen,přístupný jen turisticky,my vystoupáme k bývalé radarové stanici NATO s přilehlým lyž.areálem na druhém konci hřebene.Tady současně dostáváme zprávu,jak to skutečně bylo ráno v Karlštejně s poruchou trolej.vedení,která časově poznamenala naši cestu..kuriózní!

Můžu říci,že stoupání na vrchol již dobře znám z minulých návštěv,ale stále mne straší poslední úsek 19% stoupání,které začíná hned za prvním odstavným parkovištěm.Vzal jsem si zadní kolo s lehčí kazetou a stejně jsem to v poslední serpentině musel opět vzdát a jít 200m po svých..tak snad příště a zase o důvod více se sem vracet.

Tony už má taky to nejhorší za sebou,teď nás čeká mírné stoupání po vrstevnici a pak již "jen" poslední 15% výšvih k bráně areálu.V lese o něco chladněji,vlhká silnice ve stínu stromů,který ale stále probleskuje slunce,které vysušuje otevřené úseky.

Společná fotka již nad areálem bývalého vysílače,který je nyní využíván jako turistická atrakce s rozhledou/vstupné 6 Euro,děti a skupiny nad 5 pět osob méně/.

Cca 300m od areálu je horní stanice lanovky s výletní restaurací,místo s impozantním výhledem do česko/německého příhraničí,kde náš summit symbolicky ukončujeme.V průhledu konstrukce lanovky je možno vidět o něco výše postavenou věž vysílače.

Na závěr se omlouváme Emíliovi a ostatním vysočanským pivním štamgastům,že jsme nedovezli do společné sbírky tácky rodinného pivovaru Jacob,na jehož radleru jsme si na vrcholu vrcholně pochutnali-nebyly v nabídce a naši sbírku tedy neobohatí.Což se naštěstí nedá říci o včerejším výletu,na který budeme dlouho vzpomínat.