Emílio,děkujeme!

Tři senioři na lyžích..

---

Parafrázuji podtitulek "Tři muži na lyžích.." v minulém článku o Krušných horách,ve kterém naši mladí kolegové objevovali běžkařské tratě na severu Čech.Včera se další trojice,tentokrát dříve narozených,já spolu s Železným Karlem a kamarádem Jirkou,vydala do Lužických hor.Děkujeme našemu týmovému předjezdci Emíliovi,který plně využívá letošních štědrých darů zimní přírody a jeho tipům na zatím neprojeté,či nově objevené trasy do našeho běžkařského portfolia.

Trasu začínáme v žst.Svor na trati mezi Českou Lípou a Jedlovou-cca kilometr vystoupáme do lesa nad vesnici po silnici,která spojuje Svor a rozcestí Jedličná nad Polevskem,my ale na rozcestí pokračujeme vpravo,tentokráte již po vrstevnici nahoru dolů,už ve stopě kolem Medvědího vrchu a Malého buku na rozcestí,kde se napojíme na Lužickou lyžařskou magistrálu a obloukem se dostáváme na další křižovatku běžkařských stop,na Jedličnou.Po magistrále na sedlo pod Stříbrným smrkem a vystoupáme nad Polevský vrch s dalekými výhledy,protože konečně vyjedeme z lesních partií.Po otevřených loukách se zavátou stopou ke kapličce nad Polevskem a ještě půlhodinka stoupání na otočku nad lomem Klučky hluboko pod námi,odkud se budeme vracet zpět k vlaku.Trasu zakončujeme v trochu zastrčené hospůdce HEY bar u kostelíka ve Svoru/..Emílio,tvoje avizovaná restaurace U Karla mezitím z důvodů nutnosti zavedení EET uzavřená,pozn.F./,kde snad horká domácí polévka tradičně završí naše běžkařské výlety..píši "snad",neboť do odjezdu vlaku máme necelých 30min,polévka odpočívá natvrdo v mrazáku a na jídelním lístku jsou jen tradiční české nápoje/..v našem případě dobrou jedenáctku Hvozd z pivovaru Cvikov/.Neskutečně ochotná paní vedoucí dělá ale zázraky,10min před odjezdem vlaku dojídáme vynikající polévku s chlebem a mezitím ještě stačíme od místních štamgastů i přísedících běžkařů pobrat rozumy o jiných možnostech běžkařských výletů v okolí Svoru,Jedlové a okolí.Rychlým indiánským během,nyní již bez lyží,vybíháme na kopeček k nádraží a odjíždíme domů,plni zážitků z neskutečného výletu.Určitě sem pojedu co nejdříve..zvláště,když jsme dostali telefonní spojení na paní vedoucí a můžeme si příště před zakončením výletu předem zavolat a nechat si vyndat polévku z mrazáku s předstihem.

Když si připravím mázu v teple a klidu o noční,nechám běžky vymrznout na nástupišti,nemusím si pak dělat starosti cestou...Snad jen náš nejschopnější týmový mechanik,Železný Karel,dokáže ze sedačkových opěradel vykouzlit schopné kopyto na mazání lyží..

Místní "Malá Pravčická brána"pod Malým bukem.

Před křižovatkou Jedličná.

Nad lomem Klučky bacha na sněhové převisy..a Karlovi došla baterie.

Uživatelsky přívětivé tratě v Polevsku v praxi..po výjezdu z "krvavého" sjezdu na rozcestí pod Stříbrným smrkem máte dvé možností,jak se rozloučit se životem:buď se přerazit na dřevěné ohradě před pastvinou,nebo si vybrat po Zemanovsku objetí mohutné břízy.Právě druhou možnost eliminovali místní dobré duše a omotali před zimou břízu molitanovou matrací..pod mými zády se skrývá dokonce i zmuchlaný polštářek pro ještě měkčí přistání.Pro příští výlet mám s sebou připravenou k zavěšení i stuhu "Spi sladce"...