Sibiř..ta česká

Na bývalou Poštovnu ze Sněžky..

---

Podle pana kolegy ve Střezimíři jsem prvním cestujícím,který dnes od půlnoci vystoupil..je totiž osm hodin,a tak mi to trochu zvedlo sebevědomí a nepřipadal jsem si jak blázen,když jsem se za svitu pozvolna pohasínajícího pouličního osvětlení vydal hledat za poslední chalupy nějakou stopu pro běžkaře.

Po pěti km parkoviště Libenice,křižovatka běžkařských tras.Parkuje zde zatím asi osm aut.

Za neustálého sněžení pokračuju směrem na Ounuz,na otevřených pláních spíš tuším stopu,někde zcela zavátou či zafoukanou-věřím tomu,že by se tady dalo za nepřízně počasí i zabloudit.

Otočka s občerstvením ve staré Poštovně,která byla rozebrána a snesena ze Sněžky-místní čočková polévka s uzeninou se může směle měřit s vyhlášenými polévkami v tanvaldské nádražce,kam vždy zavítáme před/po běžkaření v Jizerkách.

Na zpáteční cestě už potkávám protijedoucích běžkařů více..pan vedoucí v Poštovně bude mít fofr .Ba ne,pravý důvod poznávám,když přijíždím zpět na parkoviště Libenice-oproti ránu zde parkuje už 46 aut sportuchtivých motoristů.Nakonec jsem rád,že jsem vyrazil tak časně a užíval samotu.

Dolů do Střezimíře ale jedu opět sám,ve vlastní stopě z rána a protože je silnička bez provozu,tak jedu po okraji až před nádraží,přes křižovatku a lyže sundávám až na peróně.Klasická stará čekárnička,horký radiátor a voděnka na okně,jízdní řád a okénko k výpravčímu pro prodej jízdenek.Stopař v mobilu ukazuje 24km a zbývá půlhodinka do vlaku zpátky do Benešova/Prahy/Plzně..

Cesta domů nekonečná,jsem zmrzlej..doma vybaluju a píše Houbička,bych s ním vyrazil ráno skejtovat na Vysočinu.Bruslit neumím,po dnešku zítra pyžamový den,tak musím drahému příteli odmítnout .