Tour de Kofola

Ach ta hlava..

Název včerejšího výletu docela případný,nebýt mého/..a Ivánkova oblíbeného nápoje,tak kombinace slunce a tepla,vše podpořené vysušujícím větrem málem způsobila,že jsem dojel domů vysušený jak treska.Podtitulek se kupodivu nevstahuje k cyklistice,rozvedu jen rámcově na konci článku,není se čím chlubit,ale jen potvrzení toho,že jsem do důchodu odešel v pravý čas,už mne kolegové k comebacku nepřemlouvejte!.
Trasa:Plzeň-Třemošná-Hromnice-Kaceřov-Dolní Hradiště-Mariánský Týnec-Žihle-Manětín-Dražeň-Horní Bříza-Třemošná-Plzeň 127km.
Video se záznamem trasy: https://www.relive.cc/view/1608327154

Přírodní památka Hromnické červené jezírko..jak vzniklo? U obce Hromnice na severu Plzeňska se od 16. století těžila břidlice.Z té se náročným způsobem získávala kyselina sírová.Místní důl byl jediným dolem na světě.Monopol na výrobu dýmavé kyseliny sírové neboli Vitriolu držela hromnická výroba až do poloviny 19. století,kdy v Anglii vynalezli syntetický způsob výroby.
Břidlici bylo tehdy nutné těžit ze stále větší hloubky,a tak rukou člověka vznikla obrovská jáma s okolními haldami odpadní břidlice.Lom se postupně zaplavil vodou,ovšem ne jen tak ledajakou.Zdejší voda je prosycena roztokem kyseliny sírové a nic živého v ní proto nevydrží.Je zabarvena do červena.A to atmosféru místa ještě umocňuje..okolní obrovské haldy vytěžené břidlice vytvářejí v denním světle zajímavé odlesky a nebýt zarůstajících bříz a borovic,tak to zde vypadá jak na Islandu v malém.


Délka190m,šířka 130m,60m pd povrchem země a 16m hluboké.Než jsem nastavil samospoušť,tak čelím invazi obrovských mravenců,kterým se pod borovicemi v jehličí a spadanými šištičkami ohromně daří.


Kostel Zvěstování Panny Marie v Mariánském Týnci v areálu bývalého probošství kláštera v Plasích.



Postůj poutníče..včerejší hledání stínu na loukách i v lesích.


Žihle-první zastávka na osvěžení ve stínu zahradní restaurace.Horní Bříza-chuť na jazyku po pár desítkách kilometrů zmizela,tak zastávka druhá v přítmí a chladu vesnické hospůdky,dokonce jsem si i jednu kofolku ve skle odvezl v ledvince domů,cíl se již blížil..


..ovšem pokračování i po dojezdu.Vysvětlení podtitulku-včera poslední den na prolongaci režijky,v deset hodin platím kartou u pokladny Plz.hl.n.a vyrážím rovnou na kole,nechce se mi čekat na vlak do Plas.Po návratu domů vybaluji a zjišťuji,že režijku nemohu najít-mám vzít blikačky a projet si celou trasu znovu a hledat kde bych kartu vytrousil,třeba při placení v restauracích?..nemožnéZamračený.Platební kartu mám,tak jsem možná režijku nechal po placení na pokladně a odebral jen kartu platební? I s pomocí Radka Kleina zjišťuji číslo do pokladen,ale již zavřeno,telefon jen marně vyzvání.Zase se oblékám a po 21h se rozjíždím na nádraží,měla by fungovat jedna vnitrostátní pokladna dle mých zkušeností,tak jedu s prosíkem i nadějí.Paní je velmi ochotná,musím počkat půl hodinky než má pauzu mezi vlaky,pak se jde podívat do haly do pokladny kolegyně,u které jsem prolongoval a přináši zapomenutou režijku.Po půl jedenácté si doma konečně otevírám vychlazenou kofolku a bilancuji dnešní den.

Komentáře

  1. Železný Karel a Vlasta1. června 2018 v 13:58

    Naše první letošní zastavení v Kounicích..a taky poprvé jsme nenatrefili na Kikina!?

    OdpovědětVymazat
  2. Včerejší výlet zpestřený plaváním..

    OdpovědětVymazat
  3. Vítr v zádech,slunce nad hlavou a sílu do pedálů do dalších let přejí K a V

    OdpovědětVymazat
  4. Všechno nejlepší do dalších let a kilometrů, co nejméně soubojů s pamětí (jako s režijkou) přeje Tóny

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: Dnes jsem domů trefil,vše zkontroloval a nic nechybělo ..díky .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat